Říjnové novinky

  • 30. září 2019

Na co se můžete v říjnu těšit

Kristýna Sněgoňová: ZŘÍDLA

Pod našima nohama se nachází spousta věcí: třeba vodovody, plynovody, optické kabely, metro… Teda to zrovna v Brně ne, ale zato tam můžete narazit na magická Zřídla – skryté zásobníky mocné energie. Jejich Strážcem se může stát každý, kdo má dar a dokáže se na Zřídla napojit, ať už je to holka z knihovny, divný chlápek od vedle, nebo třeba nenápadný uklízeč z nádraží. Moc Zřídla se dá využít všelijak – třeba pro větší sílu, štěstí, lásku nebo tvoření úžasných věcí. Jenže teď mizí jedno Zřídlo za druhým a je jasné, že za tím stojí někdo ze Strážců. A může to být kdokoliv. Stahují se mraky a hrozí válka o tenčící se zdroje magické energie. Vyjde 10. října.

 

Leoš Kyša, Boris Hokr (editoři): VE STÍNU MAGIE. Antologie české fantastiky

Magie je bezvadná věc. Můžete si přičarovat štěstí, zdraví nebo sukubu, která vám bude po vůli. Ale taky se všechno může v jednom okamžiku zvrhnout a vy proti sobě poštvete síly, které jsou tak staré a temné, že vás mohou přivést k šílenství. Magie tvoří základ fantasy kánonu, ale tahle sbírka vám ukáže, že i tak tradiční téma vás v mnohém dokáže ještě zatraceně překvapit.

Předchozí antologie editorské dvojice Hokr–Kyša si prorazily cestu k tisícům čtenářů a ukázaly jim kouzlo české fantastiky. Ve stínu magie jejich představení nové generace českých autorů završuje a vy zkrátka chcete být u toho. Vyjde 17. října.

 

Jiří Bílek: TROJÚHELNÍK ZÁHAD A LEGEND. Tajemství bermudského trojúhelníku

O bermudském trojúhelníku četl nebo slyšel asi každý. Prostor Atlantiku vymezený Floridou, Portorikem a Bermudami měl být – a dokonce ještě je – místem záhadných mizení lodí, letadel i lidí, po nichž se nikdy nenašla žádná stopa. Co je toho příčinou, nad tím si marně lámou hlavy nejen publicisté a milovníci záhad, ale i věhlasní odborníci z různých oborů. Kniha přináší popis více než 160 případů zmizení, k nimž v prostoru bermudského trojúhelníku opravdu došlo, i událostí, které jsou jen tradovanou legendou. Přibližuje také další oblasti oceánů a moří známé větším počtem lodních neštěstí a seznamuje s hypotézami snažícími se tajemství „trojúhelníku smrti" objasnit. Publikace vznikla nejen na základě studia bohaté literatury, ale rovněž údajů poskytnutých správami přístavů, letišti a lodních, leteckých, pojišťovacích a dalších společností. Vyjde 1. října.

 

Michal Chocholatý: POSLEDNÍ Z TÁBORŮ SMRTI …přežili Treblinku a Sobibor

Kniha sleduje autorovy osobní zkušenosti s pátráním po posledních svědcích z táborů okamžitého vyhlazení Treblinka a Sobibor. Je vystavěna na základě autorova mnoha-letého výzkumu holocaustu, který započal v roce 2000 návštěvou památníku v Treblince. Právě zde si autor uvědomil, jak málo je v českém prostředí věnováno historii tohoto zřejmě nejvýznamnějšího tábora. Úzkou pramennou základnou se propracoval ke zjištění, že Treblinku přežili jen dva Češi. Jak však ke svému zklamání zjistil, poslední z nich spáchal sebevraždu v roce 1997. Jeho knižní vzpomínky na Treblinku však daly podnět k rozkrytí subtilních okolností, které provázely nejen historii Treblinky, ale i jí typologicky příbuzného tábora Sobibor, odkud se zachránil jen jediný Čech. To vše navzdory nesmírné mortalitě, kterou se oba tyto tábory „pyšnily". Vyjde 1. října.

 

CUKRÁŘ VOJÁKEM. Deník legionáře Miloše Suma

Do víru Velké války vstoupil Miloš Sum v létě 1915 v řadách olomouckého zeměbraneckého pěšího pluku č. 13 a o rok později padl do ruského zajetí. Hrabě Józef Potocki si jej jako vyučeného cukráře vybral do kuchyně svého sídla v Antoninách, ale v červenci 1917 Sum dobrovolně vstoupil do československého vojska. Byl zařazen k novému 7. čs. střeleckému pluku „Tatranskému“, se kterým prodělal tvrdé boje s bolševiky v roce 1918. Jeho deník však zachycuje zejména roky 1919 a 1920, tedy ostrahu Transsibiřské magistrály a návrat domů přes Kanadu. Autor zachycuje tvrdý život na Sibiři, konflikty s vojenským i politickým vedením, stesk po domově, ale i život obyčejných Rusů a dalších národů Dálného východu. Miloš Sum byl kulturně činný, podílel se na vydávání ilustrovaného časopisu, v plukovním divadle vystupoval jako hlavní představitel ženských rolí a často a rád maloval. Téměř 150 jeho dobových kreseb tak deník doprovází. Vyjde 25. října.

 

Miloslav Švandrlík: ZLATÁ VYDRA

Legendy o Krakonošovi zná každý, ale že má i Šumava svou vlastní, ví málokdo. Gabreta byla krásnou schovankou Půty Švihovského, pána z hradu Rabí, která si ale usmyslela, že se stane čarodějnicí, protože chtěla pomáhat přírodě i lidem v okolí. V čarodějnickém umění se vyučila u staré ježibaby, od které však utekla v podobě vydry a usadila se v temných lesích proti proudu Otavy – na Šumavě. Jenže ježibaba si útěk učednice nedala líbit a na Svinibrodském sabatu čarodějnic se rozhodla, že Gabretu zničí a napraví tak svou pověst…

Pohádka o Gabretě – Zlaté vydře, byla nalezena v pozůstalosti Miloslava Švandrlíka a Nakladatelství Epocha ji v premiéře nabízí malým i velkým čtenářům s líbeznými ilustracemi paní Jarmily Růžičkové. Pro čtenáře od 6 let. Vyjde 25. října.


NAKLADATELSTVÍ DOPORUČUJE

ANEB CO ČTEME PO VEČERECH

Copyright © 2002 - 2019 , Nakladatelství Epocha s.r.o.