Martin „Roger“ Králik, šéfredaktor časopisu Jupiter a majitel vydavatelství Rogerbooks, patří k významným osobnostem slovenské fantastické scény, jejíž hvězda stoupá každým rokem výš a výš a dokazuje, že renesanční konjunktura fantastické literatury na Slovensku jen tak neskončí. Proč tomu tak je? Jako odpověď si editor a autor Slovenského nářezu, do něhož se pustil společně s českým kolegou a matadorem žánru Leošem Kyšou alias Františkem Kotletou, připravil desatero kardinálních pilířů poukazujících na důvody úspěšně stoupající produkce slovenské fantastické literatury.

Kdyby chtěl někdo vlastnit všechnu slovenskou fantastickou literaturu, která vyšla v roce 2022, tak by si podle předběžných seznamů musel udělat místo na více než 60 knih. V roce 2001, kdy jsem v časopise Fantázia hodnotil slovenskou fantastiku vydanou za uplynulý rok poprvé, vyšlo devět titulů a bylo to zdaleka nejvíc v celé její historii. Za další tři roky jich bylo šest. Když jsem poprvé zmínil označení Zlatá doba – v článku na fandom.sk v roce 2013 –, napočítal jsem těch děl 18. Tehdy jsem upozornil, že stejně rychle, jako konjunktura ve slovenské fantastické literatuře přišla, může zase odejít. Nestalo se tak – minulý rok byla produkce jejích autorů více než trojnásobná. A kdo za to může? Označil jsem deset hlavních viníků.

1. Juraj Červenák

Nezpochybnitelně nejpopulárnější autor slovenské fantastiky, jediný její spisovatel, který z psaní knih žije. Vydal přes třicet titulů plus spoustu překladů do češtiny, polštiny či ruštiny, jednu povídku vydal legendární americký časopis Weird Tales. Kromě fantastiky píše i historické romány, historické detektivky a v nejnovějších dílech nechybějí prvky westernu či gotického románu. Vytvořil kolem sebe širokou komunitu fanoušků, ať už při setkáních naživo, nebo na sociálních sítích.

2. Vydavatelství Artis Omnis

Z maličkého žilinského vydavatelství poezie, hororů a Červenákových Roganovek se postupem času stala firma, která se nebojí vytvořit crowdfundingovou kampaň pro čtyři knížky současně. Mezi jeho autory najdeme v podstatě všechny generace moderní slovenské fantastiky, od Jozefa Žarnaya přes Dušana Fabiána a Lívii Hlavačkovou až po Janka Gálika. Průřezově zdokumentovalo slovenskou tvorbu v subžánrových antologiích Farby strachu (horor), Dotyky budúcnosti (sci-fi) a Čas hrdinov (fantasy), přičemž posledně jmenovaná se po vyprodání prvního dílu dočkala i pokračování.

3. Vydavatelství Hydra

V roce 2012 založily Katarína Soyka a Lenka „Lenona“ Štiblaríková vydavatelství, určené zpočátku jen k vydávání jejich knih. Už v následujícím roce však přidaly první antologii Fantastická 55 a poté i knihy jiných autorů, jako jsou Anton Stiffel, Mark E. Pocha či Marián Kubicsko. Dnes už počet kmenových autorů Hydry přesahuje tucet, nové vyhledávají a vychovávají na pravidelných workshopech. Vydavatelství je velmi aktivní na conech i festivalech, kde se jeho fanoušci sdružují kolem stánku na křtech knih.

4. Martinus Cena Fantázie

Vydavatelství Fantázia založilo Cenu Fantázie už před dvaceti lety, při prvním slovenském sci-fi časopise, který vydávalo. Časopis od té doby dvakrát zanikl, ale ze soutěže se stala respektovaná instituce ve slovenské fantastice. Je to jediná soutěž na Slovensku, kterou v prvním kole hodnotí porota a později vybírají vítěze z finálových povídek čtenáři (v posledních letech organizátoři přidali nulté kolo, kde hodně povídek nejprve vyřadí renomovaní editoři). Každý rok do ní přispívá kolem dvou set autorů, výsledky se vyhlašují na největším slovenském knižním veletrhu Bibliotéka, hlavním sponzorem je jedno ze dvou největších slovenských knihkupectví a finalisty uveřejňují významné literární stránky. První finálové povídky vyšly jen jako příloha k Fantázii, dnes vychází po soutěži pořádně tlustá antologie. Vedle hlavní soutěže se uděluje ocenění i v subžánrových kategoriích a samostatně je vyhlašovaná soutěž Fantázia Award pro povídky psané v angličtině.

5. Comics Salón a Anime Show

Organizátoři prvních velkých conů na Slovensku by nikdy nevěřili, že tu jednou budeme mít festival, který dokáže dvakrát ročně přilákat víc než 10 tisíc návštěvníků. Jeho hlavním zaměřením je manga a anime, ale na své si tu přijdou fanoušci všech forem fantastiky. Literárního obsahu je tu už méně, ale křty knih jsou stále hojně navštěvované. Víc než deset let používal festival i klasický název IstroCON, ke kterému stále odkazuje literární soutěž Povídka Istroconu. Tvorba finalistů dosavadních patnácti ročníků vyšla v šesti antologiích.

6. SlavCon

Festival, zpočátku zaměřený spíše na fanoušky fantasy a historie, organizuje Společenstvo Tolkiena od roku 2006. Po první přestávce v roce 2010 se spoluorganizátorem stalo sdružení SciFi Guide. Akce je velmi specifická, ať už výrazným podílem pohybového umění (jedním z vrcholů prvních ročníků byly ohňové show a vystoupení skupin jako Vŕbovské vŕby, které dokázaly v tělocvičně roztancovat několik stovek teenagerů), anebo speciálním dětským Rokfortovým weekendem,[1] který začíná klasickým rozdělením dětí do kolejí pomocí klobouku a končí famfrpálovým zápasem. Velmi zajímavá je i tematická literární soutěž SlavConu. V době psaní tohoto článku byli všichni zvědaví, jak se festival vrátí po třech letech covidových online ročníků.

7. fandom.sk

Dvojnásobná Lady fantasy a první slovenská absolutní vítězka Ceny Karla Čapka Alexandra Pavelková zvládá při práci a psaní vést jeden z nejpopulárnějších slovenských internetových portálů fantastiky. Fandom.sk je v první řadě pozoruhodný obrovským množstvím recenzí. Každé pondělí zde vychází několik mikropovídek v rámci soutěže Ohnivé pero, ve které začínalo více autorů dnes pravidelně se objevujících v antologiích, nebo dokonce vydávajících vlastní knihy. Portál se také programově věnuje podpoře a propagaci slovenských autorů fantastiky.

8. scifi.sk

Nejstarší slovenská stránka věnující se fantastice vznikla v polovině devadesátých let čili v době, kdy u nás internet ještě reálně nebyl. Donedávna působila hlavně jako místo pro zveřejňování povídek méně známých autorů. Avšak od doby, kdy na ní začali být aktivní redaktoři z novější generace slovenských fanoušků, stránka pravidelně přináší spoustu rozhovorů, diskusí či experimentální Povídky na počkání. Její tvůrci jsou nejnovějšími držiteli ceny slovenského fandomu Drak.

9. KPVPVF

Banskobystrický Klub přátel vědy, prognostiky a vědecké fantastiky, jehož zkratku málokdo řekne na poprvé bez zaváhání, vznikl mezi prvními slovenskými sci-fi kluby v polovině osmdesátých let. Známý je především poradou slovenského Fandomu Vartacon v banskobystrické hvězdárně, což byl jediný slovenský con, který neměl přestávku kvůli covidu. V roce 1994 klub organizoval třetí slovenský Parcon – jediný, na němž byl kulturním programem i striptýz. Před pár lety začal pořádat BBcony a hned druhý v pořadí byl současně také Parconem. V klubu působí i dlouholetá předsedkyně slovenského Fandomu Lucia „Lulu“ Bocková.

10. Časopis Jupiter a Rogerbooks

V první verzi tohoto textu, kterou jsem přednášel na Parconu/BBconu 2019 v Banské Bystrici, mé vydavatelství a jeho časopis nebyly (místo nich tam bylo zmíněno sdružení SciFi Guide, které kromě spoluorganizování SlavConu organizovalo i výborný jednodenní čistě sci-fi con Kozmodróm a jehož několikaleté nečinnosti je mi velmi líto). Časopis jsem založil v roce 2011 a o dva roky později vydavatelství. Kromě patnácti Jupiterů v něm navzdory tříleté pauze vyšlo několik antologií a sbírek povídek. Na stránkách eknizky.sk si od nás můžete přečíst i první slovenskou antologii ukrajinské fantastiky Fantastická Ukrajina, sloužící také jako dobročinný projekt pro uprchlíky.

* * *

Stavba slovenské fantastiky se samozřejmě opírá i o menší pilíře, ať už jde o fandomové aktivity (jako je prešovský Pegascon, pobočka oficiálního fandomu Star Wars 501. legie, založená světoznámým výtvarníkem a dlouholetým fandou Jurajem Maxconem), košický klub 451 stupňů Fahrenheita, knihkupectví Funtastic, Brloh, komiksové nekonecno.sk, či facebookovou skupinu „Fantastika na Slovensku a vo svete“, jejíchž více než 3400 členů pravidelně diskutuje o všem, co se fantastiky týká. Každý rok nebo dva vznikají nové zajímavé aktivity a prosazuje se více vydavatelství, už také s překlady klasických děl science fiction. Slovenská fantastika žije a dnes už mohu bez pochybností napsat, že její konjunktura hned tak brzy neskončí.

Martin Králik
 
[1]   Rokfort je slovenský název pro Hogwarts ze série o Harrym Potterovi, v českém překladu známý jako Bradavice [pozn. překladatelky].