Nakladatelství EPOCHA

Edvard Beneš mezi Londýnem a Moskvou

Radka Kubelková

Zařazení ve vydaných knihách:
Historie - mimo edice

Zařazení v edičním plánu:
Historie - mimo edice

Vývoj spolupráce londýnského a moskevského exilu – od československo-sovětské smlouvy k přijetí Košického vládního programu.

Edvard Beneš, významná postava prvého a druhého československého odboje, dlouholetý prvorepublikový ministr zahraničních věcí a druhý československý prezident.
Monografie zachycuje prezidenta Beneše v období jeho londýnského exilového působení v letech 1941–1945 a detailně analyzuje vývoj spolupráce mezi demokratickými exilovými politiky působícími v Londýně a komunistickými zástupci československého exilu v Moskvě.
Tato spolupráce, jejíž počátek se datuje od prvních měsíců po podepsání spojenecké smlouvy se Sovětským svazem v prosinci 1943, byla realizována mezi ideově zcela rozdílnými centry, jejichž politické představy o poválečném fungování a struktuře republiky se výrazně lišily.
Výsledkem vzájemné kooperace demokratických a komunistických exilových politiků v Londýně a Moskvě byl tzv. Košický vládní program, koncipovaný Komunistickou stranou Československa. Zatímco demokratičtí zástupci jej pokládali za maximum možného v přechodném období konsolidace státu ukončeném volbami, pro komunisty přestavoval minimum v připravovaném socializačním procesu.

1. vyd., váz. s přebalem, formát 145x205, 304 stran včetně obrazové přílohy

Přečtěte si ukázku

PhDr. Radka Kubelková (*1981)
Autorka je absolventkou politologie a historie se specializací na české a československé dějiny 19. a 20. století na FF UHK, kde složila státní rigorózní zkoušku v oboru historie. Pracovala jako historik v Památníku Terezín, kde publikovala několik studií, a v současné době působí na Ministerstvu obrany České republiky. Tematicky se věnuje období druhé republiky, vnitropolitickým a zahraničně-politickým otázkám třicátým a čtyřicátým let 20. století a problematice tzv. druhého československého odboje.

O knize:

Po vypuknutí druhé světové války a vytvoření Protektorátu Čechy a Morava německou okupační mocí si Edvard Beneš za cíl stanovil znovuobnovení Československa v původních, tzn. předmnichovských hranicích a dosažení britského uznání československých zástupců jako oficiální exilové vlády. Vzhledem k postupné ztrátě iluzí o možnosti budoucího obranného zajištění republiky jednostranně prozápadní orientací a po ztroskotání plánovaného vytvoření československo-polské konfederace, přistoupil Edvard Beneš k možnosti uzavření spojenecké smlouvy se Sovětským svazem, navazující na smlouvu mezi oběma zeměmi z roku 1935 a podepsanou v důsledku vzrůstajícího napětí ze strany Německa.
Přestože mnozí Beneše před přílišnou důvěrou k Moskvě varovali a zdůrazňovali případná úskalí, Československo se nakonec stalo prvním menším státem střední Evropy, jenž v průběhu války uzavřel spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem. K podepsání tzv. Smlouvy o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik došlo 12. prosince 1943 v Moskvě, přičemž smlouva zavazovala obě země k oboustranné spolupráci v boji proti Německu a vzájemnému respektování nezávislosti a vnitropolitické samostatnosti. Smlouva, jejímž prvotním účelem mělo být zabezpečení republiky v rámci mezinárodního systému a garance vnitřní nezávislosti, posloužila v konečném důsledku spíše jako nástroj pro otevření vlivu sovětským mocenským zájmům.
Zásadní součástí knihy je rovněž sledování postupného vývoje spolupráce mezi demokratickými exilovými zástupci působícími v Londýně a československou komunistickou emigrací v Moskvě, jejíž počátky lze datovat v návaznosti na Benešovu návštěvu Moskvy v prosinci 1943, kdy probíhala nejen jednání mezi prezidentem a sovětskými politickými představiteli, ale i rozhovory mezi prezidentem a československými komunistickými zástupci. V Moskvě rovněž došlo k předběžné dohodě o vytvoření tzv. Bloku tří stran, tvořeného samostatnou komunistickou, sociálně demokratickou a národně socialistickou stranou, které společně s lidovci a agrárníky vytvořili tzv. Národní frontu. Diskuse v rámci Bloku probíhaly od března 1944, přičemž mezi demokratickými a komunistickými zástupci docházelo k řadě neshod, vycházejících z rozdílných představ o fungování poválečného Československa. Vyústěním vzájemné kooperace obou exilových center se nakonec stal tzv. Košický vládní program, podepsaný 5. dubna 1945 na osvobozeném území Slovenska, jehož projednávání se uskutečnilo v rámci jednání londýnské vlády se zástupci komunistického exilu v březnu 1945 v Moskvě. Košický program se později stal nástrojem, který zásadně přeměnil strukturu poválečného Československa a rovněž významným předělem na cestě od relativně demokratické republiky v letech 1945–1948 k republice v područí vlády komunistické strany a Sovětského svazu.

ISBN: 978-80-7557-074-1 EAN: 9788075570741
Cena: 299,- Kč, cena při nákupu přes eshop: 224,- Na každý nákup automaticky získáváte 25% slevu.
Více informací naleznete v sekci Košík nebo Dodací podmínky.


PŘIDAT DO KOŠÍKU