Nakladatelství EPOCHA

Ediční plán pro rok 2017

Ediční plán pro rok 2017 je v přípravě a jednotlivé tituly jsou a budou postupně přidávány

Rychlý přechod do jiné kategorie:

Edice nabízí v širokém záběru pohled na historii lidstva, a to z hlediska vojenského, politického i společenského. Zaměřuje se na zdánlivě polozapomenuté válečné konflikty a osobnosti kolem nich, jež ani s odstupem času neztratily na dramatičnosti a významu, a proto stále vzbuzují náš zájem. Všechny tituly edice jsou bohatě vybaveny fotografiemi, mapkami, chronologií a dalším ilustračním doprovodem.

Michal Šťovíček
Francie proti Evropě

Války revoluční Francie 1792–1802

Publikace přináší českému čtenáři vůbec poprvé souhrnné informace potřebné k orientaci ve spletitém průběhu konfliktů, které stály u zrodu jedné z nejznámějších etap evropské historie – napoleonských válek. Autor podrobně zpracovává dramatickou dekádu, v níž se revoluční Francie postavila se zbraní v ruce proti prakticky celému zbytku kontinentu. Podivná bitva u Valmy, úspěchy v Belgii a Nizozemí, válka v Pyrenejích a vpád do Španělska, teror ve Vendée, boje na Rýně i za ním, egyptské dobrodružství – to vše je poutavě vykresleno v přehledném chronologickém sledu a obohaceno o souvislý výklad vojenských dějin Francouzské republiky. Autor neopomíjí ani širší politické souvislosti a události v hlubokém zázemí válčících armád. Text navíc obohacují přílohy, dokumentující organizaci francouzských revolučních armád, chronologii bitev apod.

40. svazek edice Polozapomenuté války
1. vyd., váz. s přeb., formát 145x205, 504 stran včetně map a ilustrací

E-knihu ve formátech mobi, ePub a pdf můžete zakoupit ZDE

Přečtěte si ukázku

Další informace o titulu zde
ISBN: 978-80-7557-041-3 EAN: 9788075570413
Cena: 475,- Kč, cena při nákupu přes eshop: 356,- Na každý nákup automaticky získáváte 25% slevu.
Více informací naleznete v sekci Košík nebo Dodací podmínky.


PŘIDAT DO KOŠÍKU

Petra Kodetová
Soumrak krále Slunce

Válka o španělské dědictví, 1701–1714

Ludvík XIV., patrně jeden z nejznámějších a nejvýraznějších francouzských panovníků, se po většinu své vlády nacházel ve válečném konfliktu nebo v přípravách na něj. Když roku 1700 zemřel ve Španělsku bez potomků tamější král Karel II., švagr a zároveň i bratranec Ludvíka XIV., rozhodl se francouzský panovník získat část španělského dědictví pro sebe, či alespoň pro některého ze svých potomků. Naneštěstí pro krále Slunce se španělské dědictví rozhodl ovládnout pro mladšího ze svých synů i císař Leopold I., který byl stejně jako Ludvík XIV. bratrancem a po určitou dobu i švagrem právě zemřelého španělského monarchy.
Přestože v posledních sto letech docházelo ve španělském království k určitému hospodářskému i ekonomickému úpadku, španělské impérium představovalo na začátku 18. století stále výraznou část evropského kontinentu - vždyť kromě vlastního Španělska k němu byla přičleněna ještě významná část Apeninského poloostrova a tzv. Španělské Nizozemí, dnešní Belgie - a navíc disponovalo množstvím zámořských držav.
Ludvík XIV. se rozhodl dosadit do Madridu svého vnuka Filipa z Anjou, který se i přes četné neúspěchy francouzských zbraní nakonec vlády nad španělský královstvím ujal.
Poslední konflikt krále Slunce je skutečně již pouhým odleskem slávy dřívějších úspěchů armády Ludvíka XIV., která o padesát let dříve zaskočila svým počtem, výzbrojí a připraveností své sousedy, a současně určitým epilogem vlády krále Slunce. Během války trvající čtrnáct let se Francie nejednou ocitla před naprostou zkázou, nepřátelská vojska v jednu chvíli téměř dosáhla bran Paříže, ale Ludvík XIV. se přes to odmítl vzdát své ideje o rozšíření moci Bourbonů a díky obratnosti francouzských diplomatů nakonec v určitém ohledu zvítězil. Z války o španělské dědictví Ludvík XIV. sice formálně nevyšel jako vítěz, musel přistoupit na nejeden ústupek, ale fakt, že jeho vnuk Filip mohl právoplatně užívat titul španělského krále a získal značnou část španělského dědictví, rozhodně patří k významným úspěchům jeho vlády.

41. svazek edice Polozapomenuté války
1. vyd., váz. s přeb., formát 145x205, 280 stran
včetně map a ilustrací

E-knihu ve formátech mobi, ePub a pdf můžete zakoupit ZDE

Přečtěte si ukázku

Další informace o titulu zde
ISBN: 978-80-7557-037-6 EAN: 9788075570376
Cena: 275,- Kč, cena při nákupu přes eshop: 206,- Na každý nákup automaticky získáváte 25% slevu.
Více informací naleznete v sekci Košík nebo Dodací podmínky.


PŘIDAT DO KOŠÍKU

Roman Kodet
Velká turecká válka

Od obléhání Vídně po mír v Karlovicích, 1683–1699

Velká turecká válka z let 1683–1699 představovala zásadní bod obratu v konfliktu mezi křesťanskou Evropou a osmanskými Turky. Navzdory porážce v bitvě u Lepanta (1571) a následné krizi první poloviny 17. století, byla Osmanská říše politickou, vojenskou i hospodářskou velmocí, jež soupeřila s evropskými státy o dominanci ve Středomoří a ve střední a východní Evropě. Roku 1683 shromáždil osmanský velkovezír Kara Mustafa Paşa obrovskou armádu s níž se vypravil na tažení proti hlavnímu městu habsburské monarchie – Vídni, jejíž obležení představovalo v jistém smyslu vrchol zápasu mezi Habsburky a Osmany. Pouze díky sjednocenému úsilí vojsk habsburské monarchie, řady německých států a polského krále Jana III. Sobieského byli Osmané v září 1683 rozhodujícím způsobem poraženi. Díky triumfu u Vídně došlo k dočasnému sjednocení celé řady evropských zemí ve společném úsilí v boji proti „Turkům“. Patronem této tzv. Svaté ligy byl papež Inocenc XI., jehož diplomacie pomohla vytvořit mocnou koalici, jež měla podle nejodvážnějších plánů vytlačit Osmany z Evropy.
Navzdory katastrofě před Vídní však byly sultánovy síly schopny odolávat náporu svých nepřátel. Přestože byli Osmané poraženi i v dalších velkých bitvách (u Budína, v druhé bitvě u Moháče, či u Slankamen) a vytlačeni z Uher, dokázali v druhé polovině 90. let 17. století znovu přejít do ofenzivy. Nakonec však byli s definitivní platností poraženi rakouským vojevůdcem Evženem Savojským v bitvě u Zenty a donuceni poprvé v historii k územním ústupkům ve prospěch některého z evropských států. Osmanský nápor do Evropy tak byl zastaven a říše půlměsíce musela v dalších desetiletích a staletích přejít do defenzivy. Připravovaná publikace se hodlá zaměřit nejen na popis těchto dramatických událostí a střetnutí v Uhrách, ale i na analýzu příčin tohoto konfliktu a důvodů konečné osmanské porážky. Pozornost bude také věnována průběhu války na vedlejších bojištích, na nichž bojovali Osmané s Benátčany na Peloponéském poloostrově, s Poláky v Podunajských knížectvích a s Ruskem mladého cara Petra I. o důležitou pevnost Azov. Představeny budou také klíčové osobnosti konfliktu a armády a vojáci, jež jej vybojovaly.

42. svazek edice Polozapomenuté války
1. vyd., váz. s přeb., formát 145x205, cca 280 stran včetně map a ilustrací

DATUM VYDÁNÍ BUDE UPŘESNĚNO

Další informace o titulu zde