Řadit:
Strana:

V nabídce máme 4 knihy odpovídající(ch) Vašim požadavkům.

SKLADEM
139 Kč 104 DO KOŠÍKU
SKLADEM
199 Kč 149 DO KOŠÍKU
SKLADEM
279 Kč 209 DO KOŠÍKU
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM

rochu zvláštní inzerát, který vyšel v Plzeňském deníku na přelomu března a dubna 2004, se tázal po osudu lidí, zmizelých na počátku padesátých let při pokusu o přechod hranic. Přivolával zpátky dobu, kdy se česko-bavorské a česko-rakouské pomezí stalo předělem mezi protivníky ve studené válce. Z pohraničí se stala nebezpečná džungle, ve které se objevily bezcitné, bezohledné a ziskuchtivé šelmy, které využily snahu lidí po útěku za hranice pro nejhorší kriminální skutky.
Nová Magnetka přináší tři na sobě nezávislé příběhy, vycházející z materiálu Archivu bezpečnostních složek. Setkáváme se v ní s pověstným Hubertem Pilčíkem, „bestií s dunivým hlasem” a snad vrahem s největším počtem obětí v naší novodobé historii. Vypráví o lehkomyslné herečce Marcele Sedláčkové, která se zapletla do podivné špionážní aféry a stala se obětí falešných „převaděčů” z StB. Ve třetím příběhu vystupuje bývalý důstojník Vlasovovy armády Jiří Skomarovský, který se po osvobození proměnil v Karlových Varech na válečného hrdinu a kryl tak své zločiny.
Knihu doplňují dosud nepublikované dokumentární fotografie.

Více Informací
SKLADEM
Vraždy v pohraničí
199 Kč 149

Autor vydal v Nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech bylo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí. Projevilo se tak nejen autorovo tu menší, tu větší zakotvení v místech při česko-německé hranici, ale hlavně jeho zájem o lidi, události a souvztažnosti, jež jsou (nebo byly) pohraničí vlastní, charakterizovaly je a zase jím zpětně byly ovlivňovány. Kniha Vraždy v pohraničí navazuje na obě předchozí nikoli tematicky, ale právě svou prostorovou determinací. Vybrané kriminální případy pocházejí z dvacátých až padesátých let minulého století. Některé z nich by se mohly odehrát i kdekoli jinde, za jinými však byla právě ona česko-německá hranice, ta neviditelná, ale reálná čára krajinou a s ní spojené území. Čtenář jistě ocení dokumentární fotografie dobové i současné, doplňující a ilustrující text.

Více Informací
SKLADEM
Nevyhlášená válka
279 Kč 209

Bývalo zvykem války vyhlašovat. Tato kniha ale pojednává o válce nevyhlášené. Došlo k ní bezprostředně po „řádně vyhlášené“ první světové válce. Vítězné mocnosti rozhodly o rozdělení rakousko-uherské monarchie na několik států. Patřilo k nim i Československo, vzniklé připojením Slovenska k historickým zemím Koruny české. Poražené Uhersko se však nechtělo po staletí okupovaných „Horních Uher“ vzdát. Boje tam trvaly od začátku listopadu 1918 až do počátku roku 1920.

Na jaře 1919 se jich zúčastnila i maďarská Rudá armáda a československé legie. Nakonec museli bolševici ustoupit…

Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno. Byly použity lehké i těžké zbraně, pancéřové vlaky, letadla. A přesto o této válce málokdo u nás ví. Nedávný režim na ni vyhlásil embargo. Důvod? Čs. dobrovolníci přece bojovali proti bolševikům.

A to byl smrtelný hřích!

Kniha Dušana Tomáška tedy pojednává o jedné z „třináctých komnat“ minulého režimu. Je vybavena dobovými fotografiemi, archivními doklady, mapkami bitev, podrobným kalendářem, rozkazy velitelů, medailonky hlavních aktérů atd. a seznamuje čtenáře s bílými místy naší nedávné historie.

Více Informací
SKLADEM

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravena k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzejícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje.

Více Informací

V NAKLADATELSTVÍ BRZY VYJDE

ANEB NA CO SE TĚŠÍME

Copyright © 2002 - 2020 , Nakladatelství Epocha s.r.o.