Petr Brožovský: „Zbraně jsou príma!"

  • 29. května 2023 / napsal(a) Epocha
„Buď připraven“ je skautské heslo, kterým se řídí slamer, právník, hudebník a spisovatel Petr Brožovský alias Pedro. Z toho důvodu u sebe nosí pro všechny případy zbraň, ale není třeba se znepokojovat, místo kulek servíruje dobře mířenou dávku humoru, a tak se nechte i vy zasáhnout pohotovým ostrovtipem, který autor dovádí k dokonalosti v našem rozhovoru. Co dalšího na čtenáře čeká v jeho repertoáru? Jak je možné, že sype hlášky na stránky, které znamenají knižní svět, jako z rukávu? A chtěl by mít mistr slam poezie také nějakou nadpřirozenou schopnost?

Začátkem roku 2022 vydal Petr Brožovský svoji první knihu Tanec papírových draků na pomezí žánrů sci-fi, fantasy a thrilleru. Místem nabitým akcí se stala Plzeň, autorovo rodiště. Ani v pokračování Tance papírových draků s podtitulem Hon své milované město neopouští. V odpovědích naleznete, čeho byste se měli v Plzni obávat. Také zjistíte, jak fikaně slamer komponuje budoucí vývoj děje, aniž by prozradil víc, než by chtěl, a víc, než by toužil čtenář, dychtivý po překvapení, znát. Směle se dejte do čtení rozhovoru, kde vám Petr své tvůrčí know-how milerád prozradí.

15._BREZN_1939_56Plánuješ se vrátit k Policejnímu sledovacímu a zásahovému útvaru i potřetí? Bude Tanec papírových draků 3? A pokud ano, na co bychom se mohli těšit?

Ne. Ano. Možná… Příběh, který jsem chtěl odvyprávět, už je s dvojkou kompletní. Navíc se do toho konce bojím hrábnout, aby se mi to nerozsypalo jako domeček z karet. Takže logické by bylo nechat Mrtvolu ležet (ha ha). Jenže… je pravda, že mě fakt bavilo ho psát. Takže nevím. Teď zkusíme něco jiného, pak se uvidí!

V prvním díle Tance papírových draků sis trochu hrál se čtenáři a průběžně do textu schovával odkazy na budoucí vývoj děje, ať už šlo o motivy, nebo o jména postav. Zopakoval jsi to i v druhém díle?

Samozřejmě! Oba díly jsem se snažil psát tak, aby se daly číst na různých úrovních. Pokud se čtenář chce zamýšlet, jsou knihy plné odkazů a vodítek. Až kolečka zapadnou na správná místa, dostaví se ten uspokojivý pocit „Jo! Bylo to tam!“. Ne každý ale takhle knihu číst chce, takže pokud si čtenář žádá jen strhující tempo, může s veškerým klidem všechny vodítka zcela ignorovat a jen si užívat jízdu. Je to jakási přidaná hodnota podobná informačním cedulím v zoologických zahradách. Pokud tě nezajímá, kolika let se dožívá žirafa, jen se s ní chceš vyfotit, tak je to taky v cajku!

A co plánuješ po Tanci papírových draků? Roztančíš to zase pěkně s bouchačkami, akčňárnami a hláškami? Nebo se chceš ubírat jiným směrem?

Zůstanu ještě na domácím písečku. Možná mi jednou hrábne a napíšu sociálně kritické drama z přelomu 18. a 19. století, mapující cestu obyčejného člověka za poznáním vlastních ideálů, ale… ne, to je blbost. Chci humor, krev, magii a vůni střelného prachu. Roztočíme to ještě jednou, jen v rámci jiného příběhu! A už se na něm pracuje!

Tvoje knihy jsou až po okraj nabité hláškami. Vymýšlíš je za pochodu, nebo si nad nimi musíš sednout a promyslet je?

Odhadem polovina se ze mě vysype mimoděk. To se bavíme o takovém tom subtilnějším humoru, situační komice a hrátkách se slovy. Onelinery už vyžadují určitou řemeslnost a zamyšlení. Ale narovinu k humoru přistupuji jako v osobním životě. Prostě ze sebe sypu, co mě napadne, a doufám, že ty momenty smíchu vynahradí čtenářům občasné momenty rozpačitého ticha. Když to párkrát zkusíš, určitě se jednou trefíš. That’s what she said.

Nebráníš se spolupráci ani na nějaké antologii? Pokud nějakou chystáš, na co se v ní můžeme těšit?

Nebráním! Jen mě nikdo nikam nepozval. :-D Ale něco se chystá. Jen si ještě pro tentokrát dovolím hrát karty blízko vesty a neříct vůbec nic. Alespoň budou lidi natěšenější!

Pojďme se bavit o tvém rodném městě. Jaká je Plzeň jako město, jací jsou její obyvatelé? Něco jako americký Detroit?

V Detroitu jsem nikdy nebyl, tudíž mi asociuje toliko hokejové Red Wings a baseballové Tigers. Směřuje-li však otázka k tomu, zda lze Plzeň rovněž považovat za nejnebezpečnější místo kontinentu, tak rozhodně ne! Plzeň je krásná a její obyvatelé jsou ještě lepší. Jsem tu spokojený a přestěhování sem považuji za jeden z nejlepších nápadů, jaké jsem kdy měl. Kolem a kolem je tady jen jediná věc, které by se potenciální návštěvník měl bát. A to jsem já.

Víme, že máš zbrojní průkaz a nosíš zbraň. Co bylo tvou motivací k tomu udělat si zbroják? A to, že žiješ v Plzni, nestačí! A potom proč u sebe tu zbraň nosíš? Ne, opět Plzeň nestačí! :D

Zbraně jsou príma! Střílení mě baví, a navíc mi i docela jde. U sebe ji nosím proto, že můžu. Neočekávám, že bych ji měl někdy použít (a popravdě upřímně doufám, že nebudu muset), ale jak se říká: „Lepší ji mít a nepotřebovat, než potřebovat a nemít.“ Právo nejsou jen spory mezi sousedy o spadaná jablka a příležitostný rozvod. Právo umí být špinavé, ať už jde o organizovaný zločin, veřejné zakázky, nebo klienty, kteří v sobě 15 let živí pocit, že sedí jen proto, že to advokát posral. A ne, nemluvím jen hypoteticky. Ostatně skautské heslo je Buď připraven! Tak jsem.

Jak lze skloubit právničinu se psaním knih a slamováním?IMG_9298

Čím dál hůř. To je také důvod, proč vychází cca jedna kniha ročně a ne tři. Ale dokud to zvládám, chci dělat všechno, co mě baví. Různorodost mě udržuje mentálně fit!

Kde se v tobě bere tolik chuti a talentu k různorodým aktivitám? Vždy jsi měl tak široký umělecký okruh? Co na tvé úspěchy říká tvá rodina?

Ono to asi bude dědičné. Má drahá maminka exceluje v libovolné umělecké disciplíně, ke které se náhodou přimotá, a tatí je milovník literatury extraligového formátu. Takže ten můj záběr byl vždycky poměrně široký. Bohužel čas mi nedovolí dělat všechno, takže postupně cestou životem odhazuju umělecké prostředky. A to jsem si vždycky myslel, že moje budoucnost leží v muzice, přitom k dnešnímu dni jsem kytaru nedržel v ruce snad rok a zpívám už jen v autě. Každopádně v rodině mám oporu a všichni jsou rádi, že můžu dělat to, co mě baví. Zejména partnerku se ale snažím nepřetěžovat. Dost na tom, že člověk měsíc v kuse nedělá nic jiného, než píše knihu, pak další měsíc ladí korektury a obálku a další měsíc objíždí besedy a dělá rozhovory. Po tom všem je prostě žádoucí zajít si na večeři a mluvit o čemkoli, jen ne o knihách. =)

A na závěr něco odlehčenějšího. Kdybys byl telekinetik, co bys rád se svou schopností zkusil? Nebo bys chtěl mít jinou schopnost?

Moji nejoblíbenější hrdinové, tedy Batman, Green Arrow a Samuel Elánius (jo, je to hrdina!), žádnou schopnost nemají. Jen odhodlání, dobrý morální kompas a odvahu zkusit něco změnit. Přijde mi zajímavější zkusit tu hru hrát jako oni. Telekinezi k životu nepotřebuju. Když už, tak bych bral schopnosti Steva Rogerse – být o něco lepší ve všem. Ale schopnosti jsou přeceňované. Vybral bych si raději Nimbus 2000 než superschopnost!



V NAKLADATELSTVÍ BRZY VYJDE

ANEB NA CO SE TĚŠÍME

Copyright © 2002 - 2024 , Nakladatelství Epocha s.r.o.