Milan Syruček – Nakladatelství Epocha

Záhady brdských lesů

AdminMichal — Tue, 11 Feb 2025 23:00:00 +0000

Bloudíte-li brdskými lesy, zdají se nekonečné. Stejně tak nekonečný je počet legend a pověstí, které je provázejí od časů trilobitů do dnešních dní. Žily tu různé kmeny, lidé si osvojili nejrůznější profese, když využívali jejich bohatství. Láterníci, flusaři, smolaři, voraři a další se zabývali dřevem, horníci a hutníci zpracovávali železnou rudu. Pak sem vtrhli vojáci. Cvičili se ve střelbě, stavbou bunkrů vytvářeli obranný pás Prahy, střežili odsud evropský vzdušný prostor, jako krtci se zahrabávali do země a k nebi vztyčovali rakety, které převýšily vrcholky smrků. I ti oblékali nejrůznější uniformy – československou, německou, vlasovskou, esesáckou, sovětskou.

Ale to největší tajemství Brd se nacházelo pod zemí, za několika šestitunovými ocelovými vraty a bylo tak utajeno, že o něm nevěděly ani nejvyšší politické a vojenské špičky našeho státu. Přivážely je k nám vlaky zakryté plachtami, plachtový koridor je chránil před nežádoucími zraky, když se v temnu noci záhadný náklad stěhoval do betonových skrýší, aby čekal na svou příležitost.

Bylo ho tu tolik, že by srovnal se zemí celou Evropu. A my jsme chodili a jezdili kolem, a ani jsme netušili, co se skrývá pár metrů pod zemí.

O jaké základny se jednalo, co se v nich skrývalo, kdo byli ti, kteří to střežili a obsluhovali? A jaké byly souvislosti tohoto záhadného podzemí s událostmi, které ovlivňovaly světový vývoj, a jak mohly tyto bunkry samy ovlivnit běh naší planety?

Na tyto otázky se pokouší odpovědět autor PhDr. Milan Syruček. Prolistoval desítky dokumentů, hovořil s desítkami odborníků a očitých či náhodných svědků, projel a prošel desítky kilometrů i v zakázaném vojenském pásmu, kam otevřel vstup až souhlas náčelníka generálního štábu. Ač se více než polovinu století zabývá mezinárodními vztahy, žasl, co uviděl, uslyšel a vyčetl. Možná budete žasnout s ním a sami se vydáte po stopách minulosti, budete svědky přítomnosti a zamyslíte se nad budoucností kraje, jenž vás očaruje svou krásou a nažene husí kůži ze záhad, které skrýval.

Záhady brdských lesů

AdminMichal — Mon, 17 Mar 2014 23:00:00 +0000

Jaká tajemna se skrývají v desítkách jezer a studánek, ve vrcholcích a hlubokých hvozdech Brd a jejich podhůří? Nejen o nich vypráví tato kniha. Zabývá se především novodobými záhadami brdských lesů. Prvorepublikoví vojáci z nich učinili střelnice, stavěli zde obranný pás Prahy, wehrmacht odtud střežil nebe nad Evropou. Skončili zde svou životní pouť vlasovci i esesáci. Po válce zde byly v bunkrech, kam neměli přístup ani českoslovenští nejvyšší představitelé a generalita naší armády, za mnohatunovými ocelovými vraty a pod několik metrů tlustými stěnami z betonu ukryty prostředky, které mohly celou Evropu změnit v novou Hirošimu a Nagasaki. Kde se skrývaly tyto bunkry, co se v nich konkrétně nacházelo, co dělali ti, kteří v nich žili? A proč měl být právě zde umístěn také americký radar? To jsou otázky, na které autor hledal odpovědi na brdských stezkách a ve vojenském pásmu, v dokumentech i výpovědích očitých svědků. Kniha je prvním souhrnným svědectvím o místech a skutečnostech, o nichž jsme ani nevěděli, že je neznáme; výpovědí o minulosti, bez niž těžko pochopíme současnost.

Slzavé údolí Francie

AdminMichal — Sun, 19 May 2013 22:00:00 +0000

„Christian de Castries, velitel obležených francouzských jednotek v Dien Bien Phu, si oblékl čistou košili a kalhoty, nasadil svou červenou lodičku z dob, kdy absolvoval jezdeckou školu, a na ramenou zkontroloval generálské hvězdičky. Nahradil jimi ty plukovnické teprve před třemi týdny. Nárameníky nebyly pravé, vyrobili mu je v opravárenské dílně cizinecké legie. Čtyřhvězdičkový generál Navarré mu sice z Hanoje poslal své vlastní, dokonce i s několika lahvemi toho nejlepšího koňaku. De Castries ale nevěděl, kam dopadl kontejner, který mu na padáku shodili letci. V tuto chvíli to však nebylo důležité. Psal se 7. květen 1954, jeho hodinky ukazovaly 17, 30, a generál jen čekal, kdy do jeho velitelského bunkru vstoupí první Vietminhci…“

Na ostří pera

AdminMichal — Sat, 15 Sep 2012 22:00:00 +0000

Milan Syruček slouží žurnalistice pětašedesát let, z toho většinou jako zahraničně politický reportér a komentátor. Projel svět, stýkal se s nejpřednějšími státníky a politiky, vědci a umělci nejrůznějších zemí. Byl přímým účastníkem událostí, které ovlivnily dvacáté století, ať už se jednalo o mezinárodní konference, summity nebo ozbrojené konflikty a války. Několikrát to bylo s ohrožením života, ať už ve frontové linii, v zajetí Tuaregů, či při zemětřesení ve Skopji. Události nejen popisoval, ale v několika tajných misích, o nichž píše vůbec poprvé, dokonce napomáhal jejich vývoji.
Vzpomínky jsou unikátním svědectvím novináře, který chtěl být vždy přitom, když se někde něco dělo, ať už se jednalo o Indočínu, pražské či pařížské jaro 1968, helsinský proces, kubánskou revoluci či cokoliv jiného. Prošel Ho Či Minovou stezkou, jednal s vietnamskými představiteli, Američané mu nabídli vojenský speciál k tajné misi do Saigonu. Putování světem ho zavedlo do královských a prezidentských paláců, ale také do přísně střežených míst, divoké džungle a sibiřské tajgy, za Polární kruh a do tropického žáru Afriky.
Je to rovněž upřímná a otevřená zpověď člověka, který zažil různé režimy, a který má odvahu povědět, jak jej přetvářely a jak je on sám pomáhal přetvářet. Četba, která nikoho nemůže zanechat chladným.

Je třeba se bát Ruska?

AdminMichal — Wed, 23 Nov 2011 23:00:00 +0000

Staré ruské přísloví říká: „Rusko můžete milovat nebo nenávidět, rozumem ho pochopit nelze.“ Pro vztah českého národa k ruskému platí tato moudrost dvojnásob. Rusové nás osvobozovali i okupovali, pomáhali nám i rozkazovali. Jak se na Rusko máme dnes dívat? Máme seho bát? Obejdeme se bez spolupráce s ním? Na tyto fatálně citlivé otázky hledá odpověď vynikající znalec Ruska dr. Milan Syruček. Procestoval ho křížem krážem, zažil v něm mnoho zajímavého, hovořil se spoustou lidí z nejrůznějších profesních a politických vrstev. Největší země světa se mu dostala pod kůži… a on se dostal pod kůži jí. V této knize to přesvědčivě dokazuje. Vydává se v ní spolu se čtenářem na cestu ruskými dějinami, zejména posledního století, a širokou ruskou duší. Odkrývá neznámá či utajovaná fakta o osobnostech, jež stvořily politickou a hospodářskou podobu Ruska. Nejvíce místa věnuje krizi komunistického režimu a boji o demokracii, odstartovanému tzv. perestrojkou. Na úhelnou otázku, kterou zvolil za název své knihy, mu pomáhá odpovědět i jeho přítel expremiér ing. Miloš Zeman.

Voda, jak ji neznáme

AdminMichal — Sun, 11 Sep 2011 22:00:00 +0000

Co je voda? Je to čirá bezbarvá kapalina bez zápachu, jež se kolem nás vyskytuje ve třech skupenstvích: pevném, kapalném a plynném. Je to chemická sloučenina vodíku a kyslíku. Pokrývá přes 70 % povrchu naší Země. Je základní podmínkou života na ní, probíhají v ní veškeré chemické děje živých organismů, tvoří 70 % hmotnosti lidského těla a u rostlin až 90 %. Bez vody zkrátka nelze žít. Krom toho je voda nejdůležitější surovinou prakticky ve všech průmyslových odvětvích, zemědělství bez ní nemůže existovat, ovlivňuje rozhodujícím způsobem klima. Voda je zkrátka obdivuhodná a nejen to, je i podivuhodná. Má totiž vlastnosti, o kterých nevíme. Má paměť, vnímá hudbu, umí léčit. Podivuhodná je její úloha v historii lidské civilizace: vodní plochy a toky byly nejdůležitějšími dopravními cestami a dodnes se bez nich neobejdeme. Voda je životním prostředím pro spoustu živočichů, jež živí velkou část lidstva. A je předmětem sporů mocenských a sociálních tam, kde se jí nedostává. Na vše, co s vodou souvisí, zaměřil svou pozornost zkušený publicista dr. Milan Syruček a ponořil se do ní co nejhlouběji a nejšířeji, aby vykreslil barvitý portrét vody, jak ji neznáme.

Tajná zbraň na Ussuri

AdminMichal — Tue, 08 Dec 2009 23:00:00 +0000

Co se vlastně odehrálo na ostrově Damanskij uprostřed řeky Ussuri? Proč se tento kousek země o rozloze menší než čtvereční kilometr stal předmětem lítých bojů, které hrozily přerůst ve velkou válku dvou jaderných mocností? Je pravdou, že sovětští vojáci použili proti čínským tajnou zbraň, která doslova vypařila – podle některých odhadů – až na 6000 čínských bojovníků i s jejich technikou, děly, minomety a skladišti zbraní? A proč se vůbec sváděly bitvy o tak malý kousek země, když sovětsko-čínské hranice měřily tehdy téměř 6400 kilometrů a Číňané uplatňovali nárok na více než milion čtverečních kilometrů sovětského Dálného Východu?
V novém svazku znovuobnovené Edice Magnetka autor nejen rekonstruuje tehdejší události, ale na základě dokumentů odtajněných v souvislosti se 40. výročím tohoto konfliktu podrobně popisuje, o jakou zbraň se jednalo. V té době byla skutečně tajná a poprvé byla použita právě na řece Ussuri.

Banderovci – hrdinové nebo bandité?

AdminMichal — Tue, 09 Dec 2008 23:00:00 +0000

O banderovcích se u nás v podstatě ví jen to, že to byli ukrajinští povstalci, kteří se po druhé světové válce pokoušeli probít přes Slovensko, Moravu a jižní Čechy do amerického okupačního pásma v Německu. Dodnes u nás vycházejí knihy a studie popisující „statečné“ příslušníky naší policie a armády snažící se tomu zabránit. Ale odkud se banderovci vzali, zač bojovali a proč současný ukrajinský prezident Viktor Juščenko jmenoval jejich vůdce národními hrdiny? Jak ukrajinský boj za nezávislost souvisel s Československem? O tom všem vypráví kniha Milana Syručka, který se na Ukrajině vydal po stopách třistaletého boje Ukrajinců proti ruské, polské, rakousko-uherské a rumunské nadvládě. Přináší svědectví jak z tajných archivů, tak od lidí, kteří prožili válečné a poválečné roky v partyzánském boji zejména proti bolševické moci.
Osmý svazek znovuobnovené Edice Magnetka obsahuje dosud neznámá fakta z tajných archivů a vyprávění očitých svědků o pohnutém boji Ukrajinců za svou státnost a také, jakou roli v tomto úsilí sehrálo Československo. Současné rozporuplné hodnocení úlohy banderovců samotnými Ukrajinci dává autorovi možnost nahlédnout do zákulisí událostí vedoucích k vyhlášení ukrajinské nezávislosti před sedmnácti lety.

Na prahu atomové války

AdminMichal — Tue, 02 Dec 2008 23:00:00 +0000

Svět mohl být mnohokrát zničen, aniž to tušil.
Atomové zbraně se vyvíjí a vyrábí, aby nikdy nebyly použity – takový byl slogan jaderného zbrojení mocností po druhé světové válce. Přitom stačilo málo a nemusela to být pravda. Několikrát jak sovětská, tak americká strana zvažovala možnost prvního jaderného úderu, počínaje už rokem 1949, naposledy v 80. letech minulého století. A v tomto rozmezí byl nejméně dvěstěkrát vyhlášen na jedné i druhé straně jaderný poplach, kdy se v důsledku technického či lidského selhání už začaly odpočítávat minuty před odpálením nosičů jaderných zbraní.
A proč k tomu nakonec nedošlo?
Nejen zodpovězení této otázky, ale také řada zajímavých informací, technických údajů a dosud nezveřejněných fakt o hrozbě atomové války čeká na čtenáře v nové knize zkušeného a renomovaného autora literatury faktu.

V zajetí džungle

AdminMichal — Mon, 11 Jun 2007 22:00:00 +0000

První válka v Indočíně vypukla rok po skončení druhé světové války, když Ho Či Min vyhlásil Vietnamskou lidovou republiku. Skončila v květnu 1954, kdy Francie opouští Vietnam, ale již za tři roky později vypukne vnitřní konflikt, jenž vyústí v roce 1964 útokem na válečnou loď USA a skončí až v roce 1973 příměřím v Paříži. O pár let později se opět ve Vietnamu bojuje, tentokrát s čínskou armádou. Tyto války daleko překročily regionální rámec a znamenaly trauma jak pro asijskou, tak pro americkou i evropskou společnost.
Kniha je prvním dílem, které se souhrnně zabývá válečnými konflikty v celé Indočíně – Vietnamu, Kambodži a Laosu. Popisuje francouzskou a čínskou expanzi, ale těžištěm díla je americko-vietnamský konflikt. Byla to první válka v americké historii, kterou USA prohrály, byť se jí postupně účastnilo na deset milionů amerických vojáků. Také první válka, která se stala lakmusovým papírkem svědomí světa – žádný jiný konflikt tolik neovlivnil světové veřejné mínění, zejména mladou generaci. A přece si Milan Syruček, známý publicista a autor literatury faktu, klade otázku: Byl vůbec nutný? Při procházce dnešní Hanojí si připomíná okamžiky, kdy Ho Či Min nabízel Američanům tu spolupráci, k níž se dospělo v současnosti. Autor popisuje méně známé a neznámé stránky konfliktu. Vychází z poznatků, které získal z četných rozhovorů s politiky, diplomaty, přímými svědky a také za svých návštěv této oblasti jak během války, tak po jejím skončení. Kniha není suchým výčtem historických faktů, ale živým až dobrodružným vyprávěním.