Václav Jiřík – Nakladatelsví Epocha

Na opačném břehu

AdminMichal — Thu, 25 Nov 2010 23:00:00 +0000

Na stránkách této knihy se čtenář vrátí na tragický přelom 40. a 50. let. Do doby, kdy nad zemí přebírala kontrolu komunistická moc. Václav Jiřík se však, jak je jeho dobrým zvykem, nezajímá o tzv. velkou politiku, ale obrací pozornost k obyčejným lidem, kteří se pokusili vzepřít zlu a bezpráví.
Jejich jevištěm je zejména okolí Chebu, ale i Praha či daleký Seattle. Autor vypráví o proměnách hranic, o převáděčích a jejich praktikách, o zrodu špionáže i kontrašpionáže. O nelidských metodách a provokacích Státní bezpečnosti, o překrucování pravdy a paragrafů. A především o drobných úspěších i hořkých prohrách, které však v nejmenším nesnižují velikost těch, kterých se týkají.
Kniha tak vyvrací přežilé černobílé vidění událostí. Především však připomíná jména a činy těch, kteří měli upadnout do zapomnění. Učitel, správce na statku, protinacistický odbojář, mladý voják, slušní příslušníci SNB i prostí civilisté… všichni si zaslouží pozornost!
Na opačném břehu umožní čtenářům, a to především mladší generaci, pochopit tragédii poúnorového vývoje, což je dvojnásob důležité pro oblast pohraničí. Většina obyvatelstva sem totiž přišla až po roce 1948, a proto zde, na rozdíl od vnitrozemí, neexistuje souvislé dějinné povědomí.

Šumavská odysea

AdminMichal — Thu, 25 Nov 2010 23:00:00 +0000

Publikace se zabývá historií šumavské hranice v letech 1948–1949 a je rozdělena do dvou částí stejného rozsahu. V první z nich jsou zaznamenány příběhy několika známých osobností, jež zde hranice úspěšně překročily (Ferdinand Peroutka, Eliška Hašková Coolidge…), dále zde autor líčí přestřelky mezi emigranty a strážci hranic a zabité z obou táborů. Druhá část, nazvaná Studená hodina, je věnována tzv. vimperskému případu, tj. soudu s civilisty a esenbáky z června 1949, kteří pomáhali uprchlíkům hlavně v okolí Kvildy. Je zde vyvrácen falešný mýtus kolem filmu Král Šumavy – ve skutečnosti opak byl pravdou, protože celá zdejší stanice SNB s uprchlíky spolupracovala.
V naprosté většině případů byly použity dosud nepublikované archivní materiály.

Kupředu levá

AdminMichal — Thu, 21 Feb 2008 23:00:00 +0000

Moderní dějiny zasazené do oblasti dnešního Karlovarského kraje uvádějí čtenáře do víru únorových událostí roku 1948. Doba před a po Únoru, svědectví o tom poskládané z dosud nepublikovaných materiálů z centrálních a regionálních archivů, dobového tisku, kronik a vzpomínek pamětníků tvoří kulisy osudového historického zvratu v životě řadových občanů, kteří sem vesměs před krátkým časem přišli. Jejich prostřednictvím tak nahlédneme za kulisy osudového historického zvratu, do života řadových občanů, kteří sem vesměs před krátkým časem přišli. Čtenář sleduje i osudy německého obyvatelstva. Téměř idylické líčení o „statečných strážcích hranic na nejzápadnější výspě tábora míru“ z předchozího času dostane při této konfrontaci vážné trhliny. Skutečnost byla jiná. Vzniká tak autentický obraz tehdejšího času, mravů a jejich aktérů.