Zdeněk Pospíšil – Nakladatelsví Epocha

Člověk a umělá inteligence

AdminMichal — Mon, 07 Oct 2024 22:00:00 +0000

Jednotlivé úvahy se zabývají pravděpodobnou nebo možnou budoucností člověka. Vstup do toho, co ho obklopuje, i do jeho myšlení umožňuje přímo nebo nepřímo popsat jeho existenci v konfrontaci s kontinuitou neuronové sítě umělé inteligence.

Posouváním průměrného věku dožití a předcházením chorobám stáří se snažíme nejen prodloužit délku jeho ekonomické aktivity, ale v tomto smyslu i „konkurovat“ umělé inteligenci. Naivitu (a neuskutečnitelnost) tohoto úsilí potvrdí další vývoj, stejně jako utopii různých etických kodexů a technické snahy o regulaci umělé inteligence. Perspektivní se zdá možnost podílet se na vytváření hodnot, které budou kompatibilní s lidskými. Obtížná je ovšem odpověď na otázku, kam se bude ubírat budoucí evoluce.

Předpokládáme, že za určitých podmínek můžeme prodloužit existenci lidského druhu. Klademe si otázku, zda lze spojení biologického a technického ještě chápat jako člověka. Pochybovačně, ale optimisticky se domníváme, že náhled lidí a umělé inteligence se v budoucnosti protnou.

Svoboda a demokracie

AdminMichal — Mon, 12 Feb 2024 23:00:00 +0000

Uspořádání společnosti i záruka práv skupin a jednotlivců procházejí v historii vývojem. Obdobně je to i s jejich vnímáním a ideologickými či politickými (i vojenskými) boji za jejich změnu.

Obsah pojmů se vyvíjí nejen podle toho, do které politické, ekonomické a sociální skupiny člověk patří, ale i podle doby, ve které žije. Nepřicházejí však samy o sobě, automaticky, ale bývají výsledkem násilných (zřídka nenásilných) bojů.

Mění se uspořádání společnosti i pohled na svobodu a demokracii (liberální a konzervativní) a způsob jejich prosazování i geopolitické hodnocení jednotlivých států. Lidé si kladou otázku, zda může vytváření (mnohdy striktních) mantinelů přispívat k demokratizaci, svobodě a humanizaci jednání člověka.

Hledání smyslu existence, respektive postupu evoluce, si klade z různých úhlů i tato kniha. Možnost, respektive nutnost, volby „komplikuje“ život člověka, uzavírá či otevírá (ne)zvratnost perspektivy další existence i její podobu.

Ekonomickou aktivitou nepodmíněný příjem

AdminMichal — Wed, 24 May 2023 22:00:00 +0000

Publikace se z různých hledisek zabývá otázkou, jaký vliv má ekonomická aktivita na politické postavení, příjem a majetek člověka. Tedy jak vzniká bohatství společnosti a jak se (pře)rozděluje. Konstatuje, že politická, ekonomická, zdravotní a věková nerovnost se významně promítá do života společnosti, tedy do ideálu rovnosti nerovných lidí. Klade si otázku, jak tato nerovnost ovlivňuje život a postavení jednotlivých lidí a jejich ekonomickou a politickou závislost. I jak toto postavení ovlivňuje jejich názory a postoje. Nastolena (nezodpovězena) je otázka, zda může politika „přetlačit“ nebo alespoň eliminovat ekonomiku. Tedy za jakých podmínek může růst bohatství společnosti znamenat i odstraňování „humanitního strukturálního deficitu“ člověka.

Identifikace mé identity

AdminMichal — Mon, 10 Oct 2022 22:00:00 +0000

Publikace se snaží o poznání podstaty politické moci a způsoby jejího fungování. Dívá se na ně nejen z hlediska vývoje, ale i náhledu názorů, které se objevují u člověka. Z různých úhlů si klade otázku, co se ve společnosti skutečně děje, jak to vnímáme a jak se to odráží v našem myšlení. Jedná se nejen o vzpomínky na některé činy, které provázely život, ale i motivy, které k nim vedly. Subjektivní uchopení toho, co je vydáváno za skutečnost, se snaží porovnávat s vytvářeným obrazem o ní a s faktickým stavem. Jejím cílem není něco tvrdit, ale přemýšlet o problému. Závěry mohou být sice různé, ale neměly by svazovat aktivitu člověka a kultivaci jeho humanismu.

Tušení (možné) budoucnosti

AdminMichal — Wed, 06 Apr 2022 22:00:00 +0000

Společnost si postupně vytvořila propracovanou ekonomickou a sociální hierarchii. Vztahy lidí jsou posuzovány nejen tradicemi, ale zejména normami a zákony. Jejich porušování je chápáno jako nedodržování morálky a tradic příslušné komunity či přestupky nebo trestné činy, které nerespektují platné zákony. Takto je posuzováno nejen „směřování“ člověka, ale téměř každý krok, který učiní. Regulace prostřednictvím norem a zákonů je provázena „rozvolňováním“ charakteru a morálky. Méně viditelnou stránkou je, že každý složitější systém se stává zranitelnějším. Cítíme to, a ačkoliv oficiálně preferujeme individuum, fakticky předáváme své kompetence (ochranu volnosti) jiným. To nás ovšem nezbavuje otázek aktivity člověka a smyslu další existence lidstva jako živočišného druhu.

Perspektivy člověka…

AdminMichal — Wed, 05 May 2021 22:00:00 +0000

Předchozí epocha skončila a provázena řadou bolestí se rodí nová. Většina lidí tuto změnu nepostřehla nebo ji z různých důvodů nepřikládá takový význam, aby ji podpořila či jen akceptovala, ani nečiní kroky, aby nenastala. Jinými slovy řečeno, perspektiva a volba budoucnosti lidstva značně pokulhávají za probíhajícími procesy.

Jak se ukazuje, příroda je dosud mocnější než člověk a neustále nás překvapuje. Přetrvání lidského rodu však není založeno na pouhé reakci, ale na zkoumání alternativ budoucí existence. A ty má jenom skutečně svobodný člověk. Zaměňování technických a technologických prostředků za volbu a rozhodování lidí pravděpodobně nevytvoří možnost trvání dalších pokolení. Někomu se to bude zdát jako vzdálená a předčasná úvaha, ale pandemie nás mimo jiné poučila, že dnešní rozhodnutí se projeví už zítra.

Šestý smysl

AdminMichal — Mon, 25 May 2020 22:00:00 +0000

Krize mění nejen naše zvyky a chápání, ale i způsob přemýšlení o smyslu existence člověka. Vnáší do našeho vědomí nejistotu a strach a někdy i paniku a depresi. Aktuálním se stává okřídlené rčení „dejte mi pevný bod ve vesmíru a já pohnu celou zeměkoulí“. Měli bychom však hledat „pevný bod“ v sobě a „pohnout“ naším myšlením. Znamená to přestat se bát neznámých a nových věcí a adaptovat se na přicházející a budoucí podmínky.

Touha po politické a ekonomické moci a ovládání druhých svádí souboj se solidaritou, pomocí druhým a sounáležitostí lidí. Když nám „neteče do bot“, tak na ně zapomínáme. Teď si ovšem klademe otázku, jaký je vlastně člověk.