Oskar Fuchs: "Je to zkrátka pekelně dobrá zábava."

  • 23. dubna 2021 / napsal(a) Epocha
Novinka Pekelný pastýř je již v pořadí čtvrtou knihou od Oskara Fuchse. O tom, jak se mu psala, kde bere inspiraci a jaké další projekty chystá, si s námi popovídal v novém rozhovoru.

Tvá novinka Pekelný pastýř je oproti předchozím knihám trochu jiná. Jak bys ji čtenářům představil?

Pastýř dostal vlastní fungl nový svět, dokonce jich je hned několik. Kromě toho „našeho“ navštívíte i peklo, které zde reprezentuje tzv. Šeolský satanát. Potkáte mnoho zajímavých postav, dostanete se na úžasná místa a zjistíte, že některé věci v naší historii se možná odehrály jinak, než vás učili ve škole. Je to zkrátka pekelně dobrá zábava.

IMG_8482V knize je spousta nadupaných akčních scén. Která z nich je tvoje oblíbená?

To je hodně těžké říci. Více než samotnou akci si totiž užívám přítomnost jednotlivých postav a jejich dialogy. Bavilo mě psaní rudoarmějce Ivana, scény s Pražským Jezulátkem i setkání hlavního hrdiny s císařem Karlem IV. nebo patronem Českých zemí svatým Václavem.

Pokud bych měl ale v souladu s otázkou z knihy vybrat svoji nejoblíbenější akční scénu, byla by to zřejmě ta, kde se hrdina probere pro prohraném střetu ve Vyšším Brodě, právě ve chvíli, kdy se nad ním hádají dva vagabundi, kdo z nich jej má zabít. Hned v závěsu pak je souboj s mega agresivními důchodci na lanškrounském hřbitově.

Máš nějakou postavu nebo scénu, ke které by se pojila zajímavá historka, o níž se můžeš podělit?

Začátek Pastýře, kdy hlavní hrdina poprvé potká ovce, se zakládá na skutečné události. Vstal jsem do práce, dal vařit kafe a vyšel ještě rozespalý ven, abych vyvenčil Charlieho. Zapálil jsem si a zůstal stát jako opařený. Před venkovními dveřmi stalo v půlkruhu početné stádo ovcí s černými obličeji a dívalo se na nás výhružným pohledem. Když můj pes zavrčel, ovce couvly a tím jsme měli mezi sebou jasno jednou pro vždy. Zvířata se pak již držela v bezpečné vzdálenosti.

Obešel jsem dům. Pořád tam byly ty ovce. Seskupené na silnici a okolních trávnících, sem tam zabečely na liduprázdné ulici. Vrátil jsem se do baráku. Několikrát jsem se pak ještě koukal ven a pořád tam byly. To už se mi začal v hlavě rodit příběh o ovečkách a Pastýři. Rachot vytahovaných žaluzií probudil rodiče a ti mi potvrdili, že tam ty ovce skutečně jsou. Ulevilo se mi. Chvíli jsem si totiž nebyl jistý, jestli jsem se nestal obětí halucinace.

Jsi známý tím, že na stránkách hodně hláškuješ a používáš spoustu aktuálních narážek jako třeba řízení pekla jako firmy. Kde pro to bereš inspiraci?

Tyto podněty jsou všude kolem. I když zřejmě ne moc přesně, říkám, že je lze přijímat buď pasivně, nebo aktivně. Mezi ty pasivní řadím sluchové a vizuální vjemy, prostě život kolem nás. Včetně zpravodajských médií (to je zlatý důl) a filmů. Aktivní jsou pro mě ty podněty, pro jejichž získání je třeba vyvíjet cílenou činnost. Za tu považuji například čtení, studium reálií, dohledávání podkladových materiálů. Samozřejmě, že se to občas i mezi sebou prolíná. Všechno potřebné si rychle zapisuji, protože nové náměty a nápady jsou často překryty aktuálním děním (například v práci) a večer se mi to jen málokdy podaří vydolovat z paměti.

IMG_20210314_094837Tvoji hrdinové v příbězích hláškují jako o život, co ale Oskar Fuchs – když ho potkáme naživo, můžeme se také těšit na spoustu suchých poznámek?

Je pravda, že jich mám ve svém repertoáru dost a nebojím se je použít. Většinou se však jejich používání v běžné konverzaci snažím omezovat, nechávám si je pro své přátele, nebo právě do knih. Ne vždy se mi to ale daří. Sorry jako.

V minulosti jsi napsal trojlístek knih Frost, Hitokiri a Leichenberg o bojových mázích. Mohou se čtenáři těšit do budoucna na další příběhy z tohoto světa?

Někdy v budoucnosti určitě. Mám na disku rozepsané pokračování Frosta a taky Hitokiri, ale vnitřně cítím, že na jejich dokončení není správný čas. Nelámu to přes koleno. Netlačím na pilu, oni se sami přihlásí. Průběžně si tam dopisuji poznámky, sem tam vložím scénu, napíšu odstavec.

Ostatně, Pastýř se mi o dokončení také přihlásil tímto způsobem. Odložil jsem tehdy rukopis (cca 70 normostran + podrobná osnova) z osobních důvodů do šuplíku, po přibližně dvou letech jsem pak začal cítit potřebu příběh dokončit. Což jsem také udělal.

Koncem loňského roku jsi vydal také knihu pro děti, Černí husaři a probuzený démon. Co tě přivedlo k tomu začít najednou místo akčních příběhů psát knihu pro mládež?

To nebylo najednou. Zastávám názor, že každý autor by měl minimálně jednou za život napsat něco pro děti. Vždy jsem si chtěl napsat příběh pro mládež, kde jsou i bojové scény, které se neodbudou jednou větou, ale zároveň budou bez prvoplánové brutality, hektolitrů krve a vyvržených břišních dutin. Psaní Husarů jsem si užil, měl jsem z toho skvělý pocit. Navíc byl rukopis s úspěchem testován na dětech. Ty jsou nejtvrdšími kritiky a neúplatným ukazatelem toho, jak se vám příběh povedl. Když je to nebaví, můžete se klidně stavět na hlavu, ale prostě máte smůlu.

Je zajímavé, že Oskar Fuchs, pod nímž tě lidé znají spíše, je ve skutečnosti pseudonym. Byl tvůj záměr od počátku ponechat si Františka Petrana jako autora příběhů pro mladší publikum?

Ano, to je trefa do černého. Přesně tak to bylo.

IMG_8330Černé husary doplňují také krásné kresby Žanety Kortusové. Jaká byla spolupráce na ilustracích, které pro tvé běžné knihy obvykle nevznikají?

Do ilustrací jsem žádným způsobem nezasahoval. O to větší překvapení pak bylo, že zvolený  styl měl výrazný akcent secese, kterou mám skutečně moc rád. Pokud si vzpomínám, neměl jsem připomínky, jen jsem se ze zaslaných skic a návrhů radoval. Ty kresby se k textu perfektně hodí, dodávají mu atmosféru, skvěle jej doplňují na těch správných místech. Zkrátka mám z těch ilustrací obrovskou radost.

Chystáš další díl Husarů?

Nechystám. Považuji ten příběh za ukončený. Ale už mám vymyšlenou další věc pro děti.

Co dalšího od tebe mohou čtenáři po Pekelném pastýři očekávat?

Mám ve složkách „osnovy“ a „rozepsaných“ asi deset věcí, které bych chtěl opravdu moc rád přivést do finální podoby. Je to pokaždé těžké rozhodování, která z nich dostane zelenou. V téhle chvíli je to tedy pro mě stejné tajemství jako pro všechny ostatní. Ale nejpozději v polovině května už bych chtěl na tom intenzivně dělat, abych rukopis odevzdal v nějakém příčetném termínu.

Novinku Pekelný pastýř pořídíte na našem e-shopu se skvělou dlouhodobou slevou 25 %! 



V NAKLADATELSTVÍ BRZY VYJDE

ANEB NA CO SE TĚŠÍME

Copyright © 2002 - 2024 , Nakladatelství Epocha s.r.o.