Edice pamětí Československé obce legionářské – Nakladatelství Epocha

Frontový deník

AdminMichal — Sun, 27 Apr 2025 22:00:00 +0000

V únoru 1944 osvobodila Rudá armáda ukrajinskou Volyň, kde žila početná česká menšina. Tisíce mužů a žen následně vstoupily do československé armády, aby bojovaly za osvobození rodné země svých předků. Byl mezi nimi i učitel Vladimír Kalcovský, který byl jako kancelářský rotmistr přidělen k oddílu samohybných děl, z něhož se později stal 3. tankový prapor. S ním se následně účastnil tažení do Československa – prošel boji na Dukle, v Polsku a při osvobozování Ostravy. Nevzpomíná ale jen na střety s Němci, popisuje každodenní život vojáků na frontě a v týlu či soužití s obyvateli v oblastech, kterými procházeli. A také na své velitele, mezi nimiž nechybí Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík, a na příjezd do Prahy, jež ale nebyla taková, jakou ji očekávali. Následně se se svým praporem podílel na konsolidaci pohraničí na severní Moravě, načež odešel ke své předválečné profesi. Rozsáhlé vzpomínky doplňuje na 250 unikátních fotografií a dokumentů, které přibližují i osudy dalších, dnes již téměř zapomenutých československých účastníků druhé světové války.

Elektronická verze této knihy je prodávána pouze ve formátu PDF.

U Československé vojenské mise v Americe

AdminMichal — Wed, 13 Mar 2024 23:00:00 +0000

Oldřich Španiel patří k významným, ale téměř zapomenutým osobnostem československých nejen vojenských dějin. Vstoupil do nich jako voják rakousko-uherské armády, v zajetí se přihlásil do československých legií v Rusku a na podzim 1917 se přepravil do Francie. Po válce pokračoval v armádní kariéře, po okupaci v roce 1939 se zapojil do svého druhého odboje, zpočátku jako vojenský přidělenec v jemu dobře známých Spojených státech amerických, na samém konci války se podílel na osvobozování vlasti. Ovšem ani jemu se nevyhnuly čistky po únoru 1948. Poté se věnoval sepsání rozsáhlých pamětí na první světovou válku, ze kterých přinášíme dvě části, kde vzpomíná na své působení u vojenské mise v Americe. Ta sem dorazila v červnu 1918 za účelem náboru krajanů do naší armády ve Francii. První svazek popisuje příjezd, setkání s prof. Masarykem a společné propagační turné po východních státech, včetně návštěv největších krajanských center New Yorku, Chicaga či Pittsburghu. Text doplňuje na sto dobových fotografií.

Moje africká odysea

AdminMichal — Wed, 11 Oct 2023 22:00:00 +0000

Tato kniha je autentickým svědectvím člověka, který v devadesátých letech 20. století prožil v polní uniformě devět měsíců na africkém kontinentu v zemi, kam noha našince málokdy vkročí a která byla dlouhou dobu sužována občanskou válkou – v Libérii. Je to příběh člověka, který tam jako vojenský pozorovatel, příslušník pětičlenného kontingentu Armády České republiky dle mandátu OSN sledoval poválečný vývoj směřující k mírovému řešení konfliktu, jež byl zakončen prezidentskými volbami. Mise nebyla rozhodně procházkou růžovým sadem. Je protkána jak dramatickými chvílemi, zejména během odzbrojování místních bojovníků a přesunů na veliké vzdálenosti v nehostinném terénu, tak i momenty příjemnými, jako byla setkání s místními dětmi či odpočinek na březích oceánu či společné chvíle strávené s kolegy prakticky z celého světa. Text vychází z deníkových záznamů a je doplněn více než stovkou unikátních fotografií pořízených v průběhu mise.

Jdi! (Kniha IV)

AdminMichal — Tue, 12 Apr 2022 22:00:00 +0000

Ve čtvrtém a závěrečném díle pamětí Otakar Husák popisuje druhou část svého působení na pozici ministra národní obraný. Blíže představuje spolupráci s francouzskou vojenskou misí, zejména se ale věnuje své politické práci v úřadu a věčnému boji za rozvoj kvalitní armády mladého státu, který probíhal například v branných výborech. Rozsáhlá část je věnována „sedmé velmoci“ – tisku a jeho článcích o vojsku i autorovi samotném. Následně přibližuje svůj konec v politice a armádě a vzpomínky uzavírá krátkým popisem svého života ve dvacátých letech 20. století. I proto je tento díl doplněn autorovým životopisem, který zachycuje jeho následné, opět často velice dramatické osudy, včetně období věznění v německých koncentračních táborech za druhé světové války. Vše doplňuje velké množství dobových fotografií a dokumentů.

Jdi! (Kniha III)

AdminMichal — Sun, 11 Jul 2021 22:00:00 +0000

Třetí díl pamětí Otakara Husáka začínají jeho záměry do budoucna. Po skončení bojů o Slovensko chtěl opustit armádu, věnovat se podnikání a také se oženil. Prezident Masaryk s ním ale měl jiné plány! Husák tak pokračoval ve službě, byl povýšen na generála a s ministrem Benešem se podílel na vyjednávání prvních spojeneckých smluv v Jugoslávii a Rumunsku. Mladou republiku však trápila politická nestabilita, která vyústila ve vznik úřednické vlády Jana Černého. V té byl na prezidentovo doporučení jmenován ministrem národní obrany. Stal se tak budovatelem armády, o jejíž celkovou budoucnost musel bojovat na všech frontách. Nechybí tak přiblížení polemik a diskusí v parlamentu, senátu i na stránkách tehdejšího tisku, přičemž nezapomíná přiblížit některé, dnes již téměř zapomenuté politiky té doby. Prostřednictvím korespondence a dochovaných dokumentů se také vrací k situaci a historii československé legie v Rusku v letech 1919–1920. Maximální pracovní nasazení a stres však zanechaly stopy na jeho zdraví.

Vzpomínky na válku v "Jugošce"

AdminMichal — Sun, 20 Jun 2021 22:00:00 +0000

Kniha je prvním svazkem edice věnovaným vzpomínkám novodobých válečných veteránů. Autor se po ustavení mírové mise UNPROFOR v roce 1991 stal jedním z vojenských psychologů vyšetřujících ve Výcvikové základně mírových sil OSN v Českém Krumlově uchazeče o službu v jednotkách OSN. Od března 1992 na území bývalé Jugoslávie působil československý prapor, který byl v dubnu 1993 vystřídán českým praporem. Josef Falář strávil jako psycholog českého praporu na území oficiálně neuznané Republiky Srbská Krajina celý rok. Kniha obsahuje zajímavé informace o vzniku, působení, rozmístění a úkolech našich jednotek v rámci mise UNPROFOR. Očima vojáků jsou podány úsměvné i tragické zážitky převážně z období od dubna do září roku 1993. Text je proložen unikátními dosud nepublikovanými dokumenty a fotografiemi pořízenými přímými účastníky mise.

Na poslední chvíli

AdminMichal — Tue, 16 Feb 2021 23:00:00 +0000

Kniha Na poslední chvíli je první vzpomínkou účastníka druhého československého vojenského odboje v Edici pamětí Československé obce legionářské. Vyprávění začíná dětstvím v Sovětském svazu a stěhováním na Slovensko, kde se autor vyučil prodavačem. Po vzniku Slovenského štátu pomáhal s přechodem uprchlíků do Maďarska. Jeho činnost nezůstala utajena a v únoru 1940 musel do exilu odejít i on. Přes Jugoslávii se dostal na Blízký východ, kde se stal příslušníkem československé armády. Zapojil se do obsazení Sýrie a bojů u Tobrúku. Posléze se dobrovolně přihlásil ke službě u československého letectva a prodělal letecký výcvik v Kanadě. Od ledna 1945 sloužil u 310. československé stíhací perutě RAF, ale na samém konci války byl při letecké havárii těžce zraněn, skončil v nemocnici a domů se vrátil až v září 1945. Pokračoval ve službě u letectva, do Prahy si přivezl anglickou manželku, ale převzetí moci komunisty v roce 1948 zásadně zasáhlo do jejich života. Miloslav Kratochvíl se rozhodl k druhému odchodu do zahraničí, který se mu za dramatických okolností zdařil.

Česká škola na Sibiři

AdminMichal — Sun, 13 Sep 2020 22:00:00 +0000

Tento svazek Edice pamětí Československé obce legionářské je trochu netypický. Jedná se totiž o kompilaci různých prací legionáře a učitele Václava Valenty, který byl v meziválečném období jako Valenta-Alfa známým autorem knih a her pro děti s legionářskou tematikou. Kniha se tak skládá ze tří částí. Textů o službě v rakousko-uherské armádě, zajetí a legionářských vzpomínek z různých knih a časopisů, nikdy nepublikovaného zápisníčku ze zajateckého tábora v Šadrinsku a knihy Česká škola na Sibiři. Ta zachycuje málo známkou část legionářských dějin, školu pro nezletilé dobrovolce československého vojska. Jednalo se většinou o sirotky, kteří s legionáři prodělávali jejich válečnou anabázi, ale po stažení k ochraně Transsibiřské magistrály roku 1919 byli posláni do školních lavic! Valenta byl jejím řídícím učitelem a svým nezaměnitelným humorem zachycuje její osudy až po příjezd do Československa. Text je doplněn mnoha unikátními fotografiemi.

Upomínky na můj vojenský život

AdminMichal — Tue, 09 Jun 2020 22:00:00 +0000

Vzpomínky Karla Prášila začínají vypuknutím války a odvodem do rakousko-uherské armády. Následuje popis peripetií na východní frontě a pád do ruského zajetí. Přes Dárnici u Kyjeva se dostal do zajateckého tábora Tockoje, kde panovaly otřesné životní podmínky. V zimě 1915/1916 zde téměř polovina zajatců zemřela zimou, hladem a na šířící se nemoci. Také Karel Prášil onemocněl, ale díky silné vůli se uzdravil a v létě 1916 vstoupil do řad československého vojska. Jako příslušník 2. čs. stř. pluku se účastnil rozvědek v Pinských bažinách, slavné bitvy u Zborova a během tarnopolského ústupu skončil zcela vyčerpán v nemocnici. Poté se přes 1. záložní pluk, se kterým bojoval u Bachmače a proti bolševikům, dostal k armádní intendanci, se níž spojil zbytek své profesní kariéry. Autor však nepopisuje jen bojové akce. Mnohem více se věnuje životu vojáků, jejich všedním starostem i radostem a také ruské kultuře a historii. Byť zůstaly jeho vzpomínky nedokončeny, tvoří zajímavý příspěvek do dějin legií a jsou ilustrovány více než stovkou dobových fotografií a dokumentů.

Cukrář vojákem

AdminMichal — Thu, 24 Oct 2019 22:00:00 +0000

Do víru Velké války vstoupil Miloš Sum v létě 1915 v řadách olomouckého zeměbraneckého pěšího pluku č. 13 a o rok později padl do ruského zajetí. Hrabě Józef Potocki si jej jako vyučeného cukráře vybral do kuchyně svého sídla v Antoninách, ale v červenci 1917 Sum dobrovolně vstoupil do československého vojska. Byl zařazen k novému 7. čs. střeleckému pluku „Tatranskému“, se kterým prodělal tvrdé boje s bolševiky v roce 1918. Jeho deník však zachycuje zejména roky 1919 a 1920, tedy ostrahu Transsibiřské magistrály a návrat domů přes Kanadu. Autor zachycuje tvrdý život na Sibiři, konflikty s vojenským i politickým vedením, stesk po domově, ale i život obyčejných Rusů a dalších národů Dálného východu. Miloš Sum byl kulturně činný, podílel se na vydávání ilustrovaného časopisu, v plukovním divadle vystupoval jako hlavní představitel ženských rolí a často a rád maloval. Téměř 150 jeho dobových kreseb tak deník doprovází.