Studená válka – nové dějiny – Nakladatelství Epocha

Kubánci v Africe

AdminMichal — Tue, 31 Dec 2024 23:00:00 +0000

Záhy po vítězství kubánské revoluce v lednu 1959 Castrova Kuba navázala kontakt s revolučními vůdci afrického kontinentu. Pomyslnou branou na černý kontinent jim sloužilo Alžírsko, jehož vůdci Ben Bellovi Castro nejprve pomáhal v boji o nezávislost a následně do země posílal americké zbraně během tzv. písečné války s Marokem. Až do devadesátých let pak zůstala utajena další etapa – Guevarova snaha o převrat v Kongu, což mělo přispět ke kontinentální revoluci. V šedesátých letech leží těžiště důvodů angažovanosti desítek tisíc Kubánců v následné angolské válce a jejich přítomnosti na kontinentu až do let devadesátých.

Československo a Izrael v letech 1948–1967

AdminMichal — Mon, 05 Dec 2022 23:00:00 +0000

Bilaterální vztahy Československa a Izraele v letech 1948–1967 lze popsat jako velmi dynamické, bohaté na události, a především značně reflektující události studené války. Zatímco období druhé poloviny čtyřicátých let 20. století se nacházelo ve světle nadstandardní míry přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi, kdy Československo mimo jiné významně přispělo ke vzniku nezávislého Izraele, během následujících let se situace diametrálně proměnila a vzájemné vztahy značně ochladly. Zásadní roli v tomto údobí sehrály politické procesy padesátých let v Československu, pro něž byl typický výrazný antisemitismus. Posléze se v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu Československo stejně jako většina států východního bloku jednoznačně přiklonilo na stranu arabských států. Napětí v československo-izraelských vztazích eskalovalo v červnu 1967, kdy Československo v reakci na události šestidenní války oficiální vztahy s Izraelem zcela přerušilo. Tento stav přetrval až do změny politického režimu v Československu v roce 1989.

Rozdělený ostrov

AdminMichal — Wed, 11 Dec 2019 23:00:00 +0000

Obyvatelé středomořského ostrova Kypr, jenž byl od roku 1925 britskou kolonií, začali po druhé světové válce intenzivně usilovat o získání samostatnosti. O dekolonizačním procesu ale měli rozdílné představy nejen Řekové a Turci žijící na ostrově, ale i jejich „mateřské státy“ a Velká Británie. Od poloviny padesátých let se konflikt mezi kyperskými Řeky a Turky začal vyhrocovat natolik, že měl negativní dopad nejen na řecko-turecké vztahy, ale i na situaci ve východním Středomoří, jež představovalo v kontextu studené války strategicky důležitou oblast. Po získání samostatnosti v roce 1960 se o situaci na ostrově začaly intenzivně zajímat také Spojené státy americké a Sovětský svaz, který společně s Československem dodával na ostrov zbraně, čímž přispíval k ještě větší politické nestabilitě, která nakonec vyústila v rozdělení ostrova na řeckou a tureckou část v roce 1974. Monografie si klade za cíl na základě nedávno odtajněných archivních materiálů nově zhodnotit mezinárodní dimenzi kyperského konfliktu, přičemž neopomíjí aktivity států východního bloku na ostrově, zejména Československa.

Oběti studené války v Africe: Lumumba, Cabral, Sankara

AdminMichal — Sun, 31 Dec 2000 23:00:00 +0000

Studená válka v Africe je dodnes diskutovaným a znovu objevovaným tématem nejen z toho důvodu, že právě Afrika se stala jedním z hlavních dějišť studené války, především formou takzvaných zástupných konfliktů. Připravovaná monografie se soustředí na čtyři ústřední témata. Tím prvním je obecný kontext dekolonizace a studené války v Africe. Dalšími třemi jsou příběhy tří hlavních postav protikoloniálního hnutí v Africe, kterými byli Patrice Lumumba, Amílcar Cabral a Thomas Sankara. Všechny tři spojuje jednak vzdor vůči koloniálním režimům a postkoloniální nadvládě, ale také předčasná smrt.