<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>16. století &#8211; Nakladatelsví Epocha</title>
	<atom:link href="https://www.epocha.cz/stitek/16-stoleti/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://www.epocha.cz</link>
	<description></description>
	<lastBuildDate>Wed, 09 Sep 2026 00:47:52 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.7</generator>

<image>
	<url>https://www.epocha.cz/wp-content/uploads/2024/08/logo_epocha.svg</url>
	<title>16. století &#8211; Nakladatelsví Epocha</title>
	<link>https://www.epocha.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>V zájmu všeho křesťanstva</title>
		<link>https://www.epocha.cz/produkt/lubos-taraba-v-zajmu-vseho-krestanstva-druhe-vydani-vazana-s-prebalem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[AdminMichal]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 05 Feb 2020 23:00:00 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://epocha.cz.ndv09.vas-server.cz/?post_type=product&#038;p=31767</guid>

					<description><![CDATA[Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupila do dějin jako „bod obratu“. Byť se bojovalo na moři, nechyběli u toho ani čeští rytíři Řádu sv. Jana Jeruzalémského, johanité – pánové z Vartenberka a Házmburka. Byli]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p>Tak jako se Waterloo stalo v&nbsp;obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s&nbsp;benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupila do dějin jako „bod obratu“.<br />Byť se bojovalo na moři, nechyběli u&nbsp;toho ani čeští rytíři Řádu sv.&nbsp;Jana Jeruzalémského, johanité – pánové z&nbsp;Vartenberka a&nbsp;Házmburka. Byli to příslušníci tohoto řádu, kdo pár let před Lepantem obranou Malty zabrzdil osmanskou expanzi do západního Středomoří, kdo začal onen dlouhotrvající obrat od ústupu před militantním islámem k&nbsp;jeho zadržování, jež později přešlo v&nbsp;jeho zatlačování. Nikoli náhodou zdobí oltář kostela Panny Marie pod řetězem poblíž Karlova mostu v&nbsp;Praze obraz Karla Škréty věnovaný Lepantu. Je svědectvím o&nbsp;českém příspěvku v&nbsp;tomto „svatém boji“.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Ta zatracená skála</title>
		<link>https://www.epocha.cz/produkt/lubos-taraba-ta-zatracena-skala-prvni-vydani-vazana-s-prebalem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[AdminMichal]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 30 Nov 2016 23:00:00 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://epocha.cz.ndv09.vas-server.cz/?post_type=product&#038;p=30182</guid>

					<description><![CDATA[„Ještě nikdy na poli lidského konfliktu nedlužilo tolik lidí tak mnoho tak malé hrstce,“ prohlásil po letecké bitvě o Británii Winston Churchill. A přesně totéž platí o hrstce rytířů a dalších příslušníků johanitského řádu, usazených na Maltě, které dnes známe spíše jako „maltézské rytíře“. Spolu s několika stovkami dobrovolníků a žoldnéřů a několika ti]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p style="text-align: justify;">„Ještě nikdy na poli lidského konfliktu nedlužilo tolik lidí tak mnoho tak malé hrstce,“ prohlásil po&nbsp;letecké bitvě o&nbsp;Británii Winston Churchill. A&nbsp;přesně totéž platí o&nbsp;hrstce rytířů a&nbsp;dalších příslušníků johanitského řádu, usazených na Maltě, které dnes známe spíše jako „maltézské rytíře“. Spolu s&nbsp;několika stovkami dobrovolníků a&nbsp;žoldnéřů a&nbsp;několika tisíci obyvateli tohoto kamenitého ostrova, ležícího ve Středozemním moři na polovině cesty z&nbsp;Afriky do Itálie či&nbsp;z&nbsp;Blízkého východu do Španělska, zastavili v&nbsp;létě 1565 pokus desátého sultána Osmanské říše Sulejmana I. zahájit boj o&nbsp;„zlaté jablko“, o&nbsp;Věčné město. Rytíři nebojovali jen o&nbsp;vlastní existenci, ale i&nbsp;o&nbsp;budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v&nbsp;mešity a&nbsp;ti křesťané, kteří přežijí a&nbsp;nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Španělsko a&#160;Nový svět v&#160;době vlády Habsburků</title>
		<link>https://www.epocha.cz/produkt/jana-cerna-spanelsko-a-novy-svet-v-dobe-vlady-habsburku-prvni-vydani-vazana/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[AdminMichal]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 31 Dec 2010 23:00:00 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://epocha.cz.ndv09.vas-server.cz/?post_type=product&#038;p=31145</guid>

					<description><![CDATA[Tzv. černá legenda (leyenda negra) negativně ovlivnila hodnocení španělské (nejen) renesanční filosofie a vědy. V jejím důsledku bylo španělské renesanční vedení přehlíženo, negováno či zpochybňováno; myšlení filosofické bylo zpravidla redukováno pouze na tzv. druhou scholastiku a renesanční mysticismus. Přestože takové postoje a názory jsou prokazateln]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Tzv. černá legenda (leyenda negra) negativně ovlivnila hodnocení španělské (nejen) renesanční filosofie a&nbsp;vědy. V&nbsp;jejím důsledku bylo španělské renesanční vedení přehlíženo, negováno či&nbsp;zpochybňováno; myšlení filosofické bylo zpravidla redukováno pouze na tzv.&nbsp;druhou scholastiku a&nbsp;renesanční mysticismus. Přestože takové postoje a&nbsp;názory jsou prokazatelně mylné, černá legenda dodnes negativně ovlivňuje hodnocení španělské kultury a&nbsp;jejího významu v&nbsp;dějinách. <br />Tato kolektivní monografie má jednak přispět k&nbsp;objasnění příčin vzniku černé legendy a&nbsp;přinést kritickou reflexi jejích důsledků a&nbsp;zároveň má za cíl analyzovat specifika španělského vědeckého, filosofického a&nbsp;kulturního prostředí 16.&nbsp;století, a&nbsp;to zejména ve vztahu k&nbsp;problematice objevování a&nbsp;poznávání Nového světa.</p>
<p style="text-align: justify;"><strong>Vydáno ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v&nbsp;Plzni.</strong></p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pirát Jejího Veličenstva</title>
		<link>https://www.epocha.cz/produkt/ivan-broz-pirat-jejiho-velicenstva-prvni-vydani-vazana/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[AdminMichal]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 12 May 2009 22:00:00 +0000</pubDate>
				<guid isPermaLink="false">https://epocha.cz.ndv09.vas-server.cz/?post_type=product&#038;p=30395</guid>

					<description><![CDATA[Jméno Sir Francis Drake skrývá napínavý životní příběh velkého mořeplavce-objevitele a „státního piráta“ ve službách anglické královny Alžběty I. Odehrává se na pozadí soupeření dvou námořních mocností 16. století – Španělska krále Filipa II. a ostrovní Anglie snažící se vymanit z absolutní španělské převahy v Atlantiku a demonstrovat svou vůli zúčastni]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[<p style="text-align: justify;">Jméno Sir Francis Drake skrývá napínavý životní příběh velkého mořeplavce-objevitele a&nbsp;„státního piráta“ ve službách anglické královny Alžběty I. Odehrává se na pozadí soupeření dvou námořních mocností 16.&nbsp;století – Španělska krále Filipa II. a&nbsp;ostrovní Anglie snažící se vymanit z&nbsp;absolutní španělské převahy v&nbsp;Atlantiku a&nbsp;demonstrovat svou vůli zúčastnit se také pronikání do světa. To se však nelíbí panovníkovi mocné a&nbsp;rozsáhlé španělské říše. Snaží se vůli Angličanů překazit, a&nbsp;to i&nbsp;za cenu vměšování se do vnitřních záležitostí anglického království. Anglie vrací úder i&nbsp;v&nbsp;podobě akcí „státních pirátů“, kteří s&nbsp;královniným souhlasem přepadají španělské lodě vracející se s&nbsp;kořistí zlata a&nbsp;stříbra z&nbsp;Nového světa. Nejslavnější z&nbsp;nich – Drake – vstupuje do dějin především jako kapitán, jehož plavba kolem světa (1577–1580) se stala událostí číslo 1; ekonomický přínos plavby, vojenské úspěchy při&nbsp;ničení španělských lodí i&nbsp;objevitelské poznatky překonaly vše, co se až dosud někomu podařilo.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
