18. století – Nakladatelsví Epocha

Na Bělehrad!

AdminMichal — Mon, 30 May 2022 22:00:00 +0000

„Říkám pravdu. Vítězství u Peterwardeinu a dobytí Temesváru jsou dva zázraky, jež lze mnohem lépe potvrdit než ty z dávných časů.“ Francouzský vyslanec nepřeháněl, když použil tato slova o tažení císařského vrchního velitele Evžena Savojského proti osmanské říši v roce 1716. Následná bitva svedená s Turky u Bělehradu navíc dokázala, že princ Evžen má na zázraky patent. Tím dalším byl jeho odhad evropských poměrů v čase končící války o španělské dědictví a vlekoucího se konfliktu známého jako velká severní válka. Tehdy totiž přinutil pozvolna se vzpamatovávající osmanskou říši k válce, přesvědčený, že tak na dlouho zbaví habsburské soustátí dávného nebezpečí „machometánských psů“. Jeho tažení tak přineslo jedinečnou ukázku toho, co to znamená, když válku vede geniální voják bez vměšování politiků.

Tři roky krve

AdminMichal — Wed, 22 Jul 2020 22:00:00 +0000

V povědomí nás všech přežívá sousloví „Anglie pánem moří“, ale jen málokdo dnes ví, že v 17. století to byli právě Holanďané, kdo zcela suverénně ovládal námořní obchod, a Angličané hráli jen druhé housle. Jejich námořnictvo potřebovalo celé půlstoletí plné porážek a několik střetnutí s Holanďany, než se mu konečně podařilo prosadit se. A právě druhá válka se Spojenými nizozemskými provinciemi patří k té vůbec nejkrvavější…

Evžen Savojský

AdminMichal — Tue, 26 Nov 2019 23:00:00 +0000

Evžen Savojský zůstává dodnes fenoménem, vojevůdcem, jehož vojenská kariéra je dodnes předmětem živého zájmu historiků i čtenářů. Autor na základě studia pramenů a odborné literatury představuje s uměleckou ambicí líčený soukromý život i profesní dráhu prince Evžena, obsáhle se věnuje jeho tažení proti Turkům, které vyvrcholilo roku 1697 bitvou u Zenty, popisuje válku o španělské dědictví a četné boje s Francií Ludvíka XIV., a v neposlední řadě umožňuje také nahlédnout do mnohdy složitého světa tohoto barokního válečníka a politika.

Kavkazská tragédie

AdminMichal — Mon, 06 May 2019 22:00:00 +0000

Kavkazský hřeben, ležící na okraji zájmu osmanské říše a Persie, získal velký strategický význam na konci 18. století, kdy sem dosáhla ruská územní expanze. Carská armáda chtěla obsadit co nejvíce území a k tomu potřebovala zajistit bezpečný průchod horskými průsmyky. Trvalo téměř sto let, než ruská vojska přemohla odpor místních obyvatel. Klidnou, integrovanou částí ruského impéria se ale Kavkaz nestal nikdy. Ruské dobývání Kavkazu je dodnes předmětem diskusí a protichůdných výkladů. Zatímco Moskva ho prezentuje jako příklad hrdinského vítězství, potomci obětí požadují, aby byl postup Ruska na Kavkaze označen za genocidní.

O švestky a brambory

AdminMichal — Wed, 02 May 2018 22:00:00 +0000

Navzdory zájmu české veřejnosti o vládu Marie Terezie je její poslední ozbrojený konflikt s Fridrichem II. Velikým o bavorské dědictví z let 1778–1779 dnes téměř neznámý. Příčin je vícero – válka netrvala ani rok, v jejím průběhu nebyla vybojována jediná bitva, o výsledku nerozhodli generálové na bojišti, nýbrž diplomaté u kulatého stolu, a vojáci se více než válčení věnovali shánění potravin, zejména brambor a švestek. Odtud také pramení přízvisko „bramborová válka“ či „válka o švestky“. Přesto si tento střet zaslouží, aby byl připomenut, a to nejen kvůli desítkám tisíc obětí, ale také s ohledem na skutečnost, že vojenské operace se odehrály téměř výhradně na území Čech, Moravy a Slezska. Cílem předkládané monografie je proto komplexní analýza této války v širším kontextu evropských i světových dějin.

Soumrak krále Slunce

AdminMichal — Thu, 09 Feb 2017 23:00:00 +0000

Ludvík XIV., patrně jeden z nejznámějších a nejvýraznějších francouzských panovníků, se po většinu své vlády nacházel ve válečném konfliktu nebo v přípravách na něj. Když roku 1700 zemřel ve Španělsku bez potomků tamější král Karel II., švagr a zároveň bratranec Ludvíka XIV., rozhodl se francouzský panovník získat část španělského dědictví pro sebe, či alespoň pro některého ze svých potomků.

Naneštěstí pro krále Slunce o španělské dědictví usiloval pro mladšího ze svých synů i císař Leopol I., který byl stejně jako Ludvík XIV. bratrancem a po určitou dobu i švagrem právě zemřelého španělského monarchy. Stárnoucí francouzský král tak na sklonku své vlády vstoupil do válečného konfliktu, v němž hrozilo, že jeho úspěchy z uplynulých desetiletí se obrátí vniveč.