dějiny válek – Nakladatelsví Epocha

Sen o odplatě

AdminMichal — Mon, 27 Oct 2025 23:00:00 +0000

Tehdy začala třicetiletá válka – strastiplný konflikt, o kterém již bylo tolik napsáno. Na pozadí celoevropské válečné vřavy se odehrávalo velké množství dramatických událostí. Třicet let bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybralo svoji daň. Každodenní boj o přežití zákonitě poznamenal smýšlení všech. V průběhu těchto nešťastných let se transformoval jejich postoj ve společenském, politickém, ekonomickém, kulturním a v neposlední řadě také vojenském ohledu. Třicetiletá válka změnila Evropu. Barvité líčení tohoto neuskutečněného snu o odplatě seznamuje čtenáře s krutým průběhem války, velkými postavami neustále se přelévajících střetnutí a s nadějemi i osudy českých, moravských a slezských emigrantů.

V zájmu všeho křesťanstva

AdminMichal — Wed, 05 Feb 2020 23:00:00 +0000

Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupila do dějin jako „bod obratu“.
Byť se bojovalo na moři, nechyběli u toho ani čeští rytíři Řádu sv. Jana Jeruzalémského, johanité – pánové z Vartenberka a Házmburka. Byli to příslušníci tohoto řádu, kdo pár let před Lepantem obranou Malty zabrzdil osmanskou expanzi do západního Středomoří, kdo začal onen dlouhotrvající obrat od ústupu před militantním islámem k jeho zadržování, jež později přešlo v jeho zatlačování. Nikoli náhodou zdobí oltář kostela Panny Marie pod řetězem poblíž Karlova mostu v Praze obraz Karla Škréty věnovaný Lepantu. Je svědectvím o českém příspěvku v tomto „svatém boji“.

O švestky a brambory

AdminMichal — Wed, 02 May 2018 22:00:00 +0000

Navzdory zájmu české veřejnosti o vládu Marie Terezie je její poslední ozbrojený konflikt s Fridrichem II. Velikým o bavorské dědictví z let 1778–1779 dnes téměř neznámý. Příčin je vícero – válka netrvala ani rok, v jejím průběhu nebyla vybojována jediná bitva, o výsledku nerozhodli generálové na bojišti, nýbrž diplomaté u kulatého stolu, a vojáci se více než válčení věnovali shánění potravin, zejména brambor a švestek. Odtud také pramení přízvisko „bramborová válka“ či „válka o švestky“. Přesto si tento střet zaslouží, aby byl připomenut, a to nejen kvůli desítkám tisíc obětí, ale také s ohledem na skutečnost, že vojenské operace se odehrály téměř výhradně na území Čech, Moravy a Slezska. Cílem předkládané monografie je proto komplexní analýza této války v širším kontextu evropských i světových dějin.

Posledních sto dnů

AdminMichal — Mon, 05 Mar 2018 23:00:00 +0000

Každé velké drama má své finále, své osudové vyvrcholení. Nebylo tomu jinak ani se závěrem druhé světové války na evropské půdě. Odpočítáme-li od data německé kapitulace (8. květen 1945) sto dnů nazpět, ocitneme se na přelomu ledna a února 1945. Byl to čas, kdy si hitlerovci mohli připomínat dvanácté výročí nástupu k moci. Slibovali tehdy mocnou „tisíciletou říši“. Nyní už z ní zbývaly jen trosky, ale stále se toho ještě mnoho dělo, především umíraly na frontách i v zázemí statisíce lidí. Posledních sto dnů války je v tomto unikátním knižním projektu čtivě zmapováno fakty, analýzami, každodenními zajímavostmi, silnými lidskými příběhy i pozoruhodnými fotografiemi.

Tábor ve stínu Osvětimi

AdminMichal — Wed, 12 Apr 2017 22:00:00 +0000

Vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka je známý z řady publikací i osobních a písemných svědectví těch, kteří kruté věznění přežili. Na krakovském předměstí Plaszów, jen několik desítek kilometrů od Osvětimi, byl však v roce 1943 zřízen mnohem méně známý koncentrační tábor. Odhaduje se, že tam bylo zastřeleno kolem 8000 obětí, především Židů. Pro další tisíce vězňů se stal Plaszów přestupní stanicí do zmíněné Osvětimi, Mauthausenu, nebo Gross-Rosenu.
S Krakovem je úzce spojen příběh Oskara Schindlera, v ghettu ve čtvrti Podgórze pobýval s rodiči budoucí slavný režisér Roman Polanski, plaszówským táborem prošel i pozdější „lovec nacistů“ Simon Wiesenthal. Setkáme se i s dalšími postavami obyvatel Krakova a jejich osudy, například s Polákem Tadeuszem Pankiewiczem, kterému se podařilo vést v ghettu lékárnu a tamním Židům s nasazením života pomáhal. Seznámíme se i s velitelem tábora Amonem Goethem, jemuž vězni říkali „kat z Plaszówa“.
Vojáci Rudé armády nalezli 20. ledna 1945 na místě tábora z velké části jen pustou plochu. Dodnes zůstaly zbytky židovského hřbitova a Předpohřebního domu, apelplac, neblaze proslulý Šedý dům a v křoví stopy táborových baráků. Monumentální památník i prostý kříž s trnovou korunou připomíná všechny, kteří nepřežili.

Soukromé války Heleny Petránkové

AdminMichal — Mon, 27 Mar 2017 22:00:00 +0000

Dramatický životní příběh první ženy v historii naší armády, která dosáhla nejvyšší vojenské hodnosti – plukovnice v záloze. Válečné zkušenosti získala již v letech 1937–1938 jako příslušnice čs. lazaretu J. A. Komenského během občanské války ve Španělsku. Po nacistické okupaci republiky unikla ilegálně do Polska a později do Sovětského svazu. Jako jedna z prvních se v roce 1942 přihlásila do nově vznikající čs. vojenské jednotky v Buzuluku. Sloužila jako lékárnice 1. čs. samostatné brigády, zúčastnila se všech bojů od Kyjeva přes Duklu až po osvobození Slovenska. Patřila také mezi první čs. ženy, kterým byla v roce 1944 propůjčena důstojnická hodnost. V padesátých letech byla na základě vykonstruovaných obvinění zatčena a více než dva roky vězněna. Nezatrpkla však a po své rehabilitaci patřila jako významná a respektovaná odbojářka mezi aktivní členy Čs. svazu protifašistických bojovníků.

Francie proti Evropě

AdminMichal — Mon, 16 Jan 2017 23:00:00 +0000

O Velké francouzské revoluci či o Napoleonovi a jeho bitvách toho víme mnoho. Revoluční války, které Francie vedla v letech 1792 až 1802 jsou ale nepříliš známé téma. Krátké pasáže či pouhé zlomkovité zmínky o válkách, vedených proti evropským monarchiím, najde dosud český čtenář pouze rozptýlené v souhrnných dílech i kratších statích o Velké francouzské revoluci nebo Napoleonu Bonapartovi.

Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek. Soustředí se na popis vojenských operací a základní charakteristiku významných střetnutí na všech frontách, po vedlejší linii se stručně a v nezbytné míře snaží postihnout též jejich mezinárodně-politický kontext i důležité aspekty desetiletého vývoje francouzské armády přednapoleonského období.

Viva Cuba Libre

AdminMichal — Wed, 14 Sep 2016 22:00:00 +0000

Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost. Vyšel dokonce vstříc některým ekonomickým požadavkům kreolské elity, v politické oblasti však nehodlal ustupovat a výsledkem bylo anexionistické hnutí s programem připojení Kuby k USA. Tato hrozba přivedla Španělsko k novým slibům kreolské společnosti, aniž by je vláda v Madridu skutečně splnila. Výsledkem bylo povstání v říjnu roku 1868. Zasáhlo celou východní část Kuby a trvalo deset let. První válka za kubánskou nezávislost skončila vyčerpáním obou stran a kompromisem, který neuspokojil ani jednu ze stran. Stoupenci nezávislosti reagovali novým pokusem o povstání, Maličkou válkou, která rychle skončila jejich porážkou. Od začátku devadesátých let pak připravoval José Martí v americkém exilu další válku. Propukla v únoru 1895, a třebaže Martí padl hned na jejím počátku, nebylo Španělsko schopno stoupence nezávislosti po tři roky porazit. Válka zase znamenala rozvrat ekonomiky, který silně poškozoval obchodní zájmy Spojených států. Jejich tlak na Španělsko vedl ke krátké americko–španělské válce v roce 1898, jíž skončila španělská přítomnost na ostrově. Americký zásah tak ukončil třetí válku za kubánskou nezávislost způsobem, který výrazně poznamenal americko–kubánské vztahy po celé následující století.

Sen o odplatě

AdminMichal — Mon, 15 Aug 2016 22:00:00 +0000

Turecké nebezpečí a vývoj v Nizozemí patřily na počátku 17. století k nejdůležitějším událostem své doby, avšak pouze do okamžiku, kdy čeští protestantští stavové provedli roku 1618 defenestraci. Tato pražská demonstrativní reakce na snahu Habsburků o absolutismus, centralismus a rekatolizaci uvolnila mohutnou lavinu nahromaděných problémů v celé Evropě.
Tehdy začala třicetiletá válka – strastiplný konflikt, o kterém již bylo tolik napsáno. Na pozadí celoevropské válečné vřavy se odehrávalo velké množství dramatických událostí. Třicet let bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybralo svoji daň. Každodenní boj o přežití zákonitě poznamenal smýšlení všech lidí v první polovině 17. století. V průběhu popisovaných let se transformoval jejich postoj ve společenském, politickém, ekonomickém, kulturním a v neposlední řadě také vojenském ohledu. Třicetiletá válka změnila Evropu.
Spletité události dějin třicetileté války se pro zjednodušení dělí na českou, falckou, dánskou, švédskou a francouzsko–švédskou fázi. S jejím krutým průběhem, velkými postavami neustále se přelévajících válečných střetnutí, nadějemi a s osudy českých, moravských a slezských emigrantů nás seznamuje nově pojaté barvité líčení neuskutečněného snu o odplatě.

Ostrovy v bouři

AdminMichal — Wed, 23 Mar 2016 23:00:00 +0000

Uprostřed válkou a revolucí rozvráceného Ruska se odehrává další dějství dramatického příběhu československých dobrovolců, započatého v knize Bratrstvo: Všední a dramatické dny československých legií v Rusku (1914-1918). Po téměř čtyřech válečných letech se jejich řady rozrostly v celý armádní sbor, který měl podle Masarykova plánu zamířit na rozhodující frontu do Francie. Události se však začaly ubírat zcela jiným směrem. Tehdy, na jaře 1918, si nikdo nedokázal představit, jak ohromné dobrodružství na legionáře v Rusku ještě čeká…
Kniha detailně vykresluje složitý obraz legendární sibiřské anabáze, během níž muži pod červenobílou vlajkou dosud neexistujícího státu dokázali vojensky ovládnout pořádnou část Sibiře. Podrobně analyzuje, jak toto dvouleté období prožívali ve dnech všedních i nevšedních. Pokrývá dobu nejprudších bojů proti bolševikům, ukazuje krutost ruské občanské války i notná zklamaní, s nimiž se legionáři museli vyrovnávat. Nezapomíná ani na týdny plavby po světových oceánech během cesty domů.