Francie – Nakladatelství Epocha

Francie proti Evropě

AdminMichal — Thu, 19 Mar 2026 23:00:00 +0000

O Velké francouzské revoluci či o Napoleonovi a jeho bitvách toho víme mnoho. Revoluční války, které Francie vedla v letech 1792 až 1802 jsou ale nepříliš známé téma. Krátké pasáže či pouhé zlomkovité zmínky o válkách, vedených proti evropským monarchiím, najde dosud český čtenář pouze rozptýlené v souhrnných dílech i kratších statích o Velké francouzské revoluci nebo Napoleonu Bonapartovi.

Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek. Soustředí se na popis vojenských operací a základní charakteristiku významných střetnutí na všech frontách, po vedlejší linii se stručně a v nezbytné míře snaží postihnout též jejich mezinárodně-politický kontext i důležité aspekty desetiletého vývoje francouzské armády přednapoleonského období.

Krásné časy v Paříži

AdminMichal — Thu, 18 Nov 2021 23:00:00 +0000

Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců, především malířů (například Alfonse Muchy, Viktora Strettiho, Václava Brožíka, Hugo Boettingera, Jana Dědiny, Georga Karse, Zdenky Braunerové, Bohumila Kubišty, Vojtěcha Hynaise, Karla Špillara, Luďka Marolda a Františka Kupky), sochařů (Josefa Mařatky, Bohumila Kafky, Františka Bílka, Otto Gutfreunda) a spisovatelů i básníků (Julia Zeyera, bratří Čapků, Otakara Theera, Františka Gellnera, Hanuše Jelínka, Růženy Svobodové či Růženy Jesenské). Do města nad Seinou směřovali také sportovci, v roce 1895 odstartoval z Prahy do Paříže velocipedista Jan Kuklík a 1300 kilometrů zdolal za čtyři a půl dne, zhruba ve stejné době se na tuto dalekou cestu vydal pěšky malíř a všestranný sportovec Karel Reisner. Na vědeckých kongresech tu pravidelně přednášel profesor české techniky K. V. Zenger, známý tu byl stále František Křižík, na hvězdárně v Meudonu u Paříže působil od roku 1904 astronom Milan Rastislav Štefánik, později také politik, vojenský pilot a generál. V meudonském ateliéru Augusta Rodina potkala Sidonie Nádherná básníka Rilka, slavného sochaře rádi navštěvovali mnozí čeští umělci, naproti v domě se zahradou několik let bydlel Luděk Marold s rodinou.

A Paříž byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání. Někteří uspěli, mnozí se zklamáni vrátili domů. Ale všichni chtěli pro své jistě odlišné cíle a sny načerpat něco z podivuhodné atmosféry belle époque, která nepoznamenala jen umění, ale vyznačovala se i usilovnou snahou o ovládnutí vzdušné říše, byla dobou fascinujících Světových výstav, využití elektřiny, dobou netušeného rozvoje techniky.

Paříž, jaké to magické slovo!

Napoleon na Dunaji

AdminMichal — Wed, 22 Jan 2020 23:00:00 +0000

Napoleon na Dunaji je plastickým vylíčením bitev u Aspern/Esslingu a Wagramu, svedených proti Rakousku koncem jara a v létě roku 1809 Napoleonem I. a arcivévodou Karlem Rakouským. U Aspern/Esslingu padl mýtus o Napoleonově neporazitelnosti a ani Wagram neskončil přesvědčivým francouzským vítězstvím. Polozapomenuté události války na Dunaji pak představovaly poslední vítězné tažení císaře Francouzů. Formou literatury faktu a stylem, jenž získal jejímu autorovi u čtenářů oblibu, s pomocí řady map, dobových vyobrazení i ordre de bataille, bitevního uspořádání obou vojsk, nechává kniha promlouvat především pamětníky, maršály, generály, důstojníky a vojáky rakouské i francouzské strany, kteří ono krvavé zápolení na bitevních pláních u levého dunajského břehu zažili.

Velký švindl

AdminMichal — Mon, 22 Oct 2018 22:00:00 +0000

Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak. Tato válka se odehrávala nejen na Krymském poloostrově, ale zasáhla rovněž Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře, a dokonce se válčilo i na Dálném východě. Doprovázely ji legendy v podobě tzv. Dlouhé červené linie či Útoku lehké brigády, ale především statisíce mrtvých vojáků, a skončila tak, že vlastně nebylo jasné, kdo je tu vítěz a kdo poražený. Symbolem poloviny 19. století je průmysl ženoucí se kupředu mílovými kroky, aniž by mu člověk dokázal stačit. Nové zbraně mnohem efektivněji ničily vojáky nepřítele. Parní stroj se usídlil v továrnách, lokomotivách a lodích. Tomu napomáhal i rozvoj telegrafu, fotografie, žurnalistiky, kdy poprvé mohli čtenáři získat ze svých novin reportáže díky osobní účasti novinářů a fotografů přímo na bojišti. To vše byla krymská válka.

Lvi na vlnách

AdminMichal — Wed, 19 Sep 2018 22:00:00 +0000

Barvité líčení série dramatických námořních střetnutí britské a francouzské flotily v prvním období francouzské revoluce. Doba počátečního chaosu, převratných změn v organizaci námořnictva, úvodních malých i větších střetnutí, rytířských soubojů na vlnách i mnoha jiných událostí přinášejících velícím admirálům doslova noční můry vyvrcholila na jaře 1794 několikadenní námořní bitvou.

A ve hře bylo hodně – konvoj 116 lodí plných zásob plující ze Spojených států do Francie zmítané revolučním kvasem, a hlavně – nedostatkem téměř všeho. O tučnou kořist proplouvající jim takřka pod nosem měli však eminentní zájem také Britové…

Soumrak krále Slunce

AdminMichal — Thu, 09 Feb 2017 23:00:00 +0000

Ludvík XIV., patrně jeden z nejznámějších a nejvýraznějších francouzských panovníků, se po většinu své vlády nacházel ve válečném konfliktu nebo v přípravách na něj. Když roku 1700 zemřel ve Španělsku bez potomků tamější král Karel II., švagr a zároveň bratranec Ludvíka XIV., rozhodl se francouzský panovník získat část španělského dědictví pro sebe, či alespoň pro některého ze svých potomků.

Naneštěstí pro krále Slunce o španělské dědictví usiloval pro mladšího ze svých synů i císař Leopol I., který byl stejně jako Ludvík XIV. bratrancem a po určitou dobu i švagrem právě zemřelého španělského monarchy. Stárnoucí francouzský král tak na sklonku své vlády vstoupil do válečného konfliktu, v němž hrozilo, že jeho úspěchy z uplynulých desetiletí se obrátí vniveč.

Francie proti Evropě

AdminMichal — Mon, 16 Jan 2017 23:00:00 +0000

Velký švindl

AdminMichal — Mon, 23 Feb 2015 23:00:00 +0000

Poté, co si hrabě Bourqueney, francouzský diplomat a politik, pečlivě prostudoval mírovou smlouvu uzavřenou a podepsanou 30. března 1856, prohlásil: „Když se člověk obeznámí s tímto dokumentem, nemůže nijak porozumět, kdo je tu vlastně vítěz a kdo poražený.“ I tak by se dala charakterizovat Krymská válka, válečný konflikt zasahující kromě poloostrova téhož také Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře či Dálný východ. Konflikt, na jehož konci sice zůstaly legendy v podobě „Dlouhé červené linie“ či „Útoku lehké brigády“, ale především statisíce mrtvých vojáků. Tragédií zůstává, že povětšinou nezemřeli „slavnou“ smrtí na bojištích, ale umrzli ve svých stanech či umírali na zhoubné nemoci daleko bojiště. Celým tím neskutečným zmatkem rodící se nové válečné strategie se prolíná častá nekompetentnost nejen velících důstojníků, ale také politiků dostatečně vzdálených od míst bojů.

Jeden za všechny, všichni proti kardinálovi

AdminMichal — Mon, 18 Nov 2013 23:00:00 +0000

Nemám jiné nepřátele než ty, kteří jsou nepřáteli státu, prohlásil kardinál Richelieu na smrtelné posteli…
Dumasovi hrdinové s ním v královských službách bojovali na život a smrt, kardinál je tu doslova ztělesním mocného zloducha, ale přesto od něho d’Artagnan nakonec obdrží dekret poručíka královských mušketýrů.

Málokterý státník před ním byl tak napadán a hanoben jako on. Kdo tehdy vlastně byl stát, král či kardinál? Koho a co představoval kardinál ve své době? Politickou moc, zdroj inteligence, či neukojenou ctižádostivost bez skrupulí a morálky?
Kardinálova postava vzrušovala už jeho současníky a dodnes přitahuje historiky i spisovatele.
Jaké byly jeho názory na politiku, vysokou šlechtu, prostý lid, souboje, ženy, špionáž, umění, vědu a lidi v jeho okolí? Jaká byla skutečnost a jaká je mnohdy literární fikce?
Historie versus literatura, smyšlenky proti faktům, antipatie vedle sympatií, to vše představuje příběh kardinála de Richelieu

Slzavé údolí Francie

AdminMichal — Sun, 19 May 2013 22:00:00 +0000

„Christian de Castries, velitel obležených francouzských jednotek v Dien Bien Phu, si oblékl čistou košili a kalhoty, nasadil svou červenou lodičku z dob, kdy absolvoval jezdeckou školu, a na ramenou zkontroloval generálské hvězdičky. Nahradil jimi ty plukovnické teprve před třemi týdny. Nárameníky nebyly pravé, vyrobili mu je v opravárenské dílně cizinecké legie. Čtyřhvězdičkový generál Navarré mu sice z Hanoje poslal své vlastní, dokonce i s několika lahvemi toho nejlepšího koňaku. De Castries ale nevěděl, kam dopadl kontejner, který mu na padáku shodili letci. V tuto chvíli to však nebylo důležité. Psal se 7. květen 1954, jeho hodinky ukazovaly 17, 30, a generál jen čekal, kdy do jeho velitelského bunkru vstoupí první Vietminhci…“