Irsko, Severní Irsko, Skotsko, Wales. Čím vším přitahují? Čím jsou si podobné? Čím se liší? Co mě volá zpět? Kam bych se vrátila?

—

Pro Irsko a Skotsko, stejné keltské kořeny, stejné kořeny v gaelském jazyce, stejné třenice s Angličany, stejně prastará osídlení, stejná nucená emigrace. Wales na tom byl jen o chlup lépe. Navzdory všem těm podobnostem, každá země je tak odlišná, tak náladová, tak barvitá, má natolik různý národní charakter, že se vzájemně nedají srovnávat. Bohatá a rozmanitá zeleň Irska a zároveň bolestná minulost, která se odráží v irské duši dodnes, nedořešené a rozpolcené problémy Severního Irska se stále otevřenými ranami, drsná krása Skotské vysočiny, která po tisíciletí formovala odolnou a bojovnou skotskou povahu, mírumilovná krajina Walesu, z těch čtyř území nejvíce smířená se svým osudem být součástí Anglie, to vše zanechává na cestovateli stopu. Chtěla bych se tam ještě vrátit? Určitě. Zcela určitě. A také vím kam. Skotská vysočina vyhrává na celé čáře a k tomu ještě láká ostrov Man a Cornwall. A je znova se na co těšit. Život je krásný! (ze závěru knihy)

—

Z letiště jede přímý autobus do středu města, vyplivne mě asi půl ulice od mého hotýlku. Jmenuje se Lynman. Doba jeho slávy byla asi někdy před čtyřiceti lety a od té doby nic nezměnili, ale je tam čisto, lidé příjemní a do centra je to kousek, cena únosná.

Jdu se projít a ani ne po sto metrech narazím na poštu. To se hodí, velice příhodně je téměř vedle docela slušný obchod s typicky irskými věcmi, výběr bohatý. Přijela jsem připravená s bublinkovou obálkou, abych mohla poslat něco sestře k narozeninám. Hned zkraje jsem třem pánům na poště zamotala hlavu docela jednoduchou otázkou. Jak se řekne „všechno nejlepší k narozeninám“ irsky? To nevěděl ani jeden z nich. Irská gaelština je v menšině, přestože to byl kdysi jejich původní jazyk. Mluví se jí povětšinou jen na západním pobřeží, v Dublinu jen výjimečně. Vzpomenou si asi na dvě slova a posílají mě do filatelie, že tam ten chlapík by to mohl vědět. Neví, ale vyhledává to v počítači. Výslovnost je pořád ve hvězdách, ale to zjistím později. Než to dám dohromady, už je po úředních hodinách. Takže kvůli mně a dárku pro sestru ten den zavírala hlavní pošta v Dublinu o čtvrt hodiny později. Tak, sestřičko: Rath oraibh do la breithe!