mezinárodní vztahy – Nakladatelsví Epocha

Lexikon světových dějin 1492–1914

AdminMichal — Thu, 05 Jun 2025 22:00:00 +0000

Publikace obsahuje přes tisíc hesel k dějinám novověku, jež jsou doplněna o odkazy na relevantní českou či zahraniční literaturu. Jednotlivá hesla jsou věnována jak klíčovým událostem obecného významu, tak dílčím záležitostem. Války, bitvy, mírové smlouvy, konvence, mezinárodní krize, kongresy a konference, spojenecké svazky, aliance a spolky, spiknutí, povstání, politické strany a hnutí, zastupitelské sbory, církve a další jsou přehledně popsány a pro snadnou orientaci opatřeny křížovými odkazy.

Kniha je doplněna jmenným rejstříkem a řadou obrazových materiálů a poskytuje detailní vhled do světových novověkých dějin.

Kyselá těšínská jablíčka

AdminMichal — Tue, 11 Feb 2025 23:00:00 +0000

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravena k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzejícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje.

Co nezavály písky Mezopotámie

AdminMichal — Mon, 27 Feb 2023 23:00:00 +0000

Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Kdo poskytl Iráku zakázané zbraně, kterými bylo zdůvodňováno pokračování embarga OSN? Byla to náhoda, že se Česká republika jako první země světa zapojila do amerických plánů na „osvobození“ Iráku a že jako první evropská kontinentální země vyslala svoje vojáky k irácké hranici? Skutečně hrozil irácký útok americkému rádiu v Praze a skutečně Irák ohrožoval mezinárodní bezpečnost? Kdo vymyslel spojení Iráku s islámskými teroristy? Jak to, že v Iráku nebyly nalezeny zbraně hromadného ničení? Proč se Irák po „osvobození“ stal nejnebezpečnějším místem na světě a proč Praha degradovala z privilegovaného hospodářského partnera Iráku na přehlíženého outsidera? Kdo zavlekl do Iráku infekci Al-Káidy, mor občanské války a bezprecedentní korupci? Na tyto a řadu dalších otázek hledají odpovědi dva autoři, kteří mají s moderním Irákem mezi českými publicisty bezesporu největší osobní zkušenost.

Smlouvy, pakty, dohody

AdminMichal — Tue, 17 Nov 2020 23:00:00 +0000

Tato encyklopedická příručka zachycuje v abecedním pořádku všechna důležitá diplomatická jednání a jejich výsledky v podobě smluv, dohod, paktů, aliancí, deklarací a dalších dokumentů od počátků lidské civilizace přes středověk až po naši současnost. Podává rychlou základní informaci při studiu historie, politologie a zejména mezinárodních vztahů a české zahraniční politiky. Čtenář zde najde informace o reáliích, které běžně nachází v novinách či literatuře nebo slyší v rozhlase a televizi, aniž si přesně vybaví, o jaký akt jde, čeho se týká a jaké jsou jeho souvislosti. Z více jak tisícovky hesel uveďme např. takové pojmy jako např. Atlantická charta, Charta OSN, Emžská depeše, Kompaktáta, Maastrichtská smlouva, Malá dohoda, Svatá aliance, Teheránská konference či Zlatá bula sicilská. Pro snadnější hledání je slovník vybaven seznamem hesel.

Češi v Americe a česko-americké vztahy v průběhu pěti staletí

AdminMichal — Sun, 16 Dec 2018 23:00:00 +0000

Publikace přináší základní přehled česko-amerických vztahů od počátků v 16. století až po dnešek. Zvláštní pozornost je věnována historii českého masového přistěhovalectví do USA, rozvoji české komunity na půdě Spojených států a významu, jaký američtí Češi sehráli ve vztazích obou zemí, a to zejména v kritických obdobích českých dějin. Publikace je bohatě ilustrována materiály z domácích i zahraničních pramenů, je doplněna statistikami o českém vystěhovalectví a přehledem o vzájemném diplomatickém zastoupení. Je určena širšímu okruhu čtenářů.

Publikace je vydána dvojjazyčně — česko-anglicky.

The book presents an overview of Czech-American relations from the 16th century up to now. A special attention is given to the history of Czech mass immigration to the US, to formation of the Czech community in the US and to significant role that American Czechs played in Czech-American relations, especially in the critical moments of Czech history. Publication is richly illustrated using both Czech and foreign sources, also contains statistics on Czech immigration and a survey of Czechoslovak (Czech) – US diplomatic representatives. It is intended for wider circle of readers.

Kyselá těšínská jablíčka

AdminMichal — Wed, 24 Oct 2018 22:00:00 +0000

Nevyhlášená válka

AdminMichal — Wed, 24 Oct 2018 22:00:00 +0000

Bývalo zvykem války vyhlašovat. Tato kniha ale pojednává o válce nevyhlášené. Došlo k ní bezprostředně po „řádně vyhlášené“ první světové válce. Vítězné mocnosti rozhodly o rozdělení rakousko-uherské monarchie na několik států. Patřilo k nim i Československo, vzniklé připojením Slovenska k historickým zemím Koruny české. Poražené Uhersko se však nechtělo po staletí okupovaných „Horních Uher“ vzdát. Boje tam trvaly od začátku listopadu 1918 až do počátku roku 1920.

Na jaře 1919 se jich zúčastnila i maďarská Rudá armáda a československé legie. Nakonec museli bolševici ustoupit…

Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno. Byly použity lehké i těžké zbraně, pancéřové vlaky, letadla. A přesto o této válce málokdo u nás ví. Nedávný režim na ni vyhlásil embargo. Důvod? Čs. dobrovolníci přece bojovali proti bolševikům.

A to byl smrtelný hřích!

Kniha Dušana Tomáška tedy pojednává o jedné z „třináctých komnat“ minulého režimu. Je vybavena dobovými fotografiemi, archivními doklady, mapkami bitev, podrobným kalendářem, rozkazy velitelů, medailonky hlavních aktérů atd. a seznamuje čtenáře s bílými místy naší nedávné historie.

Naši lidé v Kaddáfího Libyi

AdminMichal — Mon, 10 Sep 2018 22:00:00 +0000

Stála Libye skutečně za zřícením letounu Pan Am? Jak to bylo s československým semtexem a americkou trhavinou C-4, které měla Kaddáfího džamáhíríje k dispozici. Kdo první spojil semtex a Libyi s katastrofou v Lockerbie a kdo následně vyslal svého emisara k plukovníku Kaddáfímu. Jak probíhaly československé dodávky zbraní a vysílání našich vojenských a civilních odborníků do Libye. Jak libyjské pohledávky potopily Českou námořní plavbu a jak protilibyjské embargo OSN málem zlikvidovalo kopřivnickou Tatru. O těchto a dalších záležitostech, ale zároveň i o tom, jak v Libyi v předlistopadové době žili a pracovali naši lidé, se rozepisuje autor, který sám působil v Libyi pět let. Shodou okolností v přelomové době, kdy naše vztahy s touto zemí procházely dramatickou změnou. Po listopadovém převratu vedl půldruhého roku v Tripolisu zastupitelský úřad Československa a z této pozice měl možnost nahlédnout pod pokličku mnohým zamlčovaným či zkreslovaným kauzám. S pomocí archivních materiálů, odborné literatury a vzpoímínek pamětníků, včetně bývalého premiéra Štrougala, rekonstruuje jejich skutečný průběh i události pozdějších let, kdy vzal Západ „zreformovaného“ Kaddáfího krátce na milost, aby vzápětí s pomocí džihádistů rozehrál partii násilného svržení libyjského režimu.

Praha na hřbitově metropolí

AdminMichal — Mon, 03 Sep 2018 22:00:00 +0000

Afghánistánu se po sérii neúspěšných britských tažení v minulém a předminulém století přezdívá hřbitov metropolí. Účastí na kontroverzních velmocenských operacích dobových spojenců se zde v posledních čtyřech dekádách angažuje také Praha. V první den sovětské okupace Afghánistánu roku 1979 byl z československého exilu do prezidentského paláce v Kábulu Moskvou dosazen komunistický předák Babrak Karmal. Po sovětském stažení a ovládnutí země militantními islámskými skupinami, které se ve své době těšily podpoře Washingtonu, okupovaly po 11. září hřbitov metropolí zase Spojené státy spolu s Velkou Británií. Do čela Afghánistánu dosadily amerického občana Hamída Karzajího. To, co začalo jako válka proti Al-Káidě, se ale rychle změnilo v permanentní válku proti pastevcům a vesničanům, kteří nechápou důvod přítomnosti cizích vojsk v jejich zemi a odmítají se s tím smířit. Praha vysílá naše vojáky do Afghánistánu od roku 2002 a celkově se jich zde v několika turnusech vystřídalo sedm tisíc. Praktický efekt celé této „křížové výpravy“, jak ji předvídavě hned týden po 11. září nazval americký prezident Bush, zůstává přinejmenším sporný. Svět dnes není bezpečnější a ani Afghánistán se stabilizovanou a prosperující zemí nestal.

Pod vycházejícím sluncem

AdminMichal — Mon, 02 Apr 2018 22:00:00 +0000

Tato publikace se zabývá otázkou průběhu, vývoje a proměnlivosti korejsko-japonských vztahů v 19. a 20 století s odkazem na rozvoj vzájemného postoje v 21. století. Mapuje jak samotné počátky oboustranného působení japonských ostrovů a Korejského poloostrova, tak vývoj diplomatických vztahů, k jejichž významné proměně došlo v druhé polovině 19. století v souvislosti s restaurací Meidži v Japonsku. Rychlá modernizace japonských ostrovů a orientace se na západní hodnoty vedla k následným sporům s ostatními asijskými státy a k zhoršení diplomatických vztahů s Koreou. Vzájemná nevraživost postupně vygradovala v násilné otevření Koreje světu skrze Kanghwaskou smlouvu v roce 1876 a v postupnou okupaci Korejského poloostrova. Japonská nadvláda pro Koreu znamenala v mnoha ohledech změnu, jež se projevila i po její liberalizaci po druhé světové válce. Jak v důsledku dozvuků japonské okupace, tak působením studené války došlo k rozdělení doposud jednotného národa na dva samostatné státy, jejichž postoj se ke světu a k Japonsku jako takovému diametrálně odlišuje.