Mnichovská dohoda – Nakladatelsví Epocha

Jsme tady!

AdminMichal — Tue, 31 Dec 2024 23:00:00 +0000

Měli jsme se v září 1938 bránit proti všem a navzdory všem?

Co kdyby Československo Mnichov nepřijalo?

Osazenstvo ŘOPíku na Šumavě, pilotní eso Josef František, tankistická osádka, pražští detektivové bojující proti německým teroristům nebo zdravotní sestra zachraňující životy. Na první pohled sourodí hrdinové čelí německé invazi s vědomím, že mohou kdykoliv zemřít. Mozaika příběhů se skládá do obrazu odhodlání, nezlomnosti ducha a historie, která se mohla odehrát jinak. Žádné zázračné zbraně, žádné překvapivé politické aliance, Čechoslováci stojí proti přesile s ohněm v srdcích a jedním heslem: Jsme tady!

Román z pera erudovaného historika o tom, jak to mohlo vypadat, kdyby se Čechoslováci místo akceptování mnichovské dohody vzepřeli Hitlerovi.

Deník Československé legie v Polsku 1939

AdminMichal — Mon, 26 Aug 2024 22:00:00 +0000

Československý odboj v Polsku se v roce 1939 formoval za velmi svízelných podmínek a v atmosféře, která zpočátku nepřála obnovení zahraničních jednotek po vzoru legií z první světové války. Přesto se podařilo desítkám dobrovolníků založit 30. dubna 1939 první neformální jednotku pod názvem Československá zahraniční vojenská skupina, která se postupně rozrostla a dekretem polského prezidenta se 3. září 1939 transformovala na Československou legii. Tato kniha je edicí jejího deníku, ve kterém je den po dni zaznamenáván její vývoj, denní přírůstky dobrovolníků, život v polském Krakově a v táboře Malých Bronowicích, obtížná vyjednávání, ale také dramatické období po napadení Polska po 1. září 1939. V deníku se také dočtete o prvním bojovém, byť symbolickém, nasazení příslušníků legie u Tarnopolu, o prvních padlých, zraněných a o plánech velitele legie, armádního generála Lva Prchaly, na vybudování tzv. Slovanského sboru. Součástí knihy jsou také podrobné vysvětlivky k zmíněným událostem, medailonky osob a zpráva kapitána Divokého o cestě jeho skupiny napříč Polskem do Rumunska a Francie. Stránky deníku doplňuje více než 100 archivních fotografií a dokumentů.

100 hodin, kdy umírala republika

AdminMichal — Mon, 22 Apr 2019 22:00:00 +0000

Čas je značně proměnlivá hodnota. Sto hodin, tedy něco málo přes čtyři dny, je údobí, které v životě kohokoli z nás i v chodu států většinou jen málo znamená. V osudovém roce 1939 tomu bylo naopak. Dramatických a četnými zvraty nabitých sto hodin, které uplynuly mezi prvními minutami pondělí 13. března a čtvrtou hodinou ranní dne 17. března, zásadním a ničivým způsobem poznamenalo naše dějiny. Strhující děj, líčený autory v podobě časového sledu a s četnými průhledy do lidských osudů, začíná na faře v spících Bánovcích nad Bebravou, odkud je přes Bratislavu do Berlína narychlo dopraven katolický kněz Jozef Tiso. Končí pak prvními hodinami pátku 17. března, kdy Adolf Hitler již opustil pokořenou Prahu, kde se na Václavském náměstí chystala vojenská přehlídka německých branných sil, a přes Moravu mířil vstříc jásavým oslavám svého triumfu ve Vídni. Bylo to sto hodin, kdy republice, která se v předchozím roce dožila svých dvacetin, byl na dlouhých šest let vnucen umrtvující okupační režim.

Poslední den

AdminMichal — Wed, 28 Nov 2018 23:00:00 +0000

Mnichovská dohoda ze září 1938, jež tragicky zmrzačila tehdejší Československou republiku, je dodnes vnímána jako jeden z nejbolavějších okamžiků naší novodobé historie. Odstartovala největší válečnou katastrofu, jež postihla celou Evropu i další kontinenty, a dalekosáhle ovlivnila následující světový vývoj. Ačkoliv se čeští politici v čele s prezidentem Benešem snažili republiku zachránit vší mocí včetně moci branné, zradě svých spojenců – Francie a Anglie – čelit nedokázali. Těm byl osud malé země uprostřed Evropy lhostejný. Adolf Hitler dosáhl s jejich pomocí svého a vítězně vykročil za svým snem o tisícileté říši. Co mnichovské dohodě předcházelo, proč k ní došlo, kdo a jak se na onom ostudném činu podílel a jak vše probíhalo – tyto a další skutečnosti popisuje renomovaný český historik prof. Robert Kvaček. Na základě detailní znalosti dobových dokumentů plasticky líčí dění a atmosféru oněch zářijových dní, zejména dne posledního.

Poslední den

AdminMichal — Wed, 14 Sep 2011 22:00:00 +0000

Svůj poslední den prožil první československý stát 30. září 1938. Jak probíhal na rozhodujících politických místech, co podstatného mu bezprostředně předcházelo, je obsahem tohoto svazku Magnetky. Evropa netušila, že je i pro ni jedním z posledních dnů mírového dvacetiletí. Detailní znalost dokumentace československé i zahraniční umožňuje zkonstruovat historický obraz dramatu a tragédie, které měly hluboce zasáhnout do životů obětí i domnělých vítězů. Beznaděj i pokřivené naděje se smísily ke společnému prožitku, který byl ale za nedlouho posouván do reálné podoby ztěžklých důsledků. Setrvaly celá desetiletí. Hlubšího zportrétování se samozřejmě dostává hlavním aktérům, jejich myšlení, záměrům, chování, motivům. Málokdy tolik záleželo na těch, kteří rozhodovali. Málokdy byli někteří z nich postaveni do tak obtížné situace. Autor, profesor R. Kvaček, významný český historik, je předním odborníkem na dějiny první poloviny 20. století.

100 hodin, kdy umírala republika

AdminMichal — Tue, 10 Mar 2009 23:00:00 +0000

Čas je značně proměnlivá hodnota. Sto hodin, tedy něco málo přes čtyři dny, je údobí, které v životě kohokoli z nás i v chodu států většinou jen málo znamená. V osudovém roce 1939 tomu bylo naopak. Sto dramatických a četnými zvraty nabitých sto hodin, které uplynuly mezi prvními minutami pondělí 13. března a čtvrtou hodinou ranní dne 17. března, zásadním a ničivým způsobem poznamenalo naše dějiny. Strhující děj, líčený autory v podobě časového sledu a s četnými průhledy do lidských osudů, začíná na faře v spících Bánovcích nad Bebravou, odkud je přes Bratislavu do Berlína narychlo dopraven katolický kněz Jozef Tiso. Končí pak prvními hodinami pátku 17. března, kdy Adolf Hitler již opustil pokořenou Prahu, kde se na Václavském chystala vojenská přehlídka německých branných sil, a přes Moravu mířil vstříc jásavým oslavám svého triumfu ve Vídni. Bylo to sto hodin, kdy republice, která se v předchozím roce dožila svých dvacetin, byl na dlouhých šest let vnucen umrtvující okupační režim.