námořní bitvy – Nakladatelství Epocha

Ta zatracená skála

AdminMichal — Tue, 24 Oct 2023 22:00:00 +0000

„Ještě nikdy na poli lidského konfliktu nedlužilo tolik lidí tak mnoho tak malé hrstce,“ prohlásil po letecké bitvě o Británii Winston Churchill. A přesně totéž platí o hrstce rytířů a dalších příslušníků johanitského řádu, usazených na Maltě, které dnes známe spíše jako „maltézské rytíře“. Spolu s několika stovkami dobrovolníků a žoldnéřů a několika tisíci obyvateli tohoto kamenitého ostrova, ležícího ve Středozemním moři na polovině cesty z Afriky do Itálie či z Blízkého východu do Španělska, zastavili v létě 1565 pokus desátého sultána Osmanské říše Sulejmana I. zahájit boj o „zlaté jablko“, o Věčné město. Rytíři nebojovali jen o vlastní existenci, ale i o budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v mešity a ti křesťané, kteří přežijí a nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.

Tři roky krve

AdminMichal — Wed, 22 Jul 2020 22:00:00 +0000

V povědomí nás všech přežívá sousloví „Anglie pánem moří“, ale jen málokdo dnes ví, že v 17. století to byli právě Holanďané, kdo zcela suverénně ovládal námořní obchod, a Angličané hráli jen druhé housle. Jejich námořnictvo potřebovalo celé půlstoletí plné porážek a několik střetnutí s Holanďany, než se mu konečně podařilo prosadit se. A právě druhá válka se Spojenými nizozemskými provinciemi patří k té vůbec nejkrvavější…

V zájmu všeho křesťanstva

AdminMichal — Wed, 05 Feb 2020 23:00:00 +0000

Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupila do dějin jako „bod obratu“.
Byť se bojovalo na moři, nechyběli u toho ani čeští rytíři Řádu sv. Jana Jeruzalémského, johanité – pánové z Vartenberka a Házmburka. Byli to příslušníci tohoto řádu, kdo pár let před Lepantem obranou Malty zabrzdil osmanskou expanzi do západního Středomoří, kdo začal onen dlouhotrvající obrat od ústupu před militantním islámem k jeho zadržování, jež později přešlo v jeho zatlačování. Nikoli náhodou zdobí oltář kostela Panny Marie pod řetězem poblíž Karlova mostu v Praze obraz Karla Škréty věnovaný Lepantu. Je svědectvím o českém příspěvku v tomto „svatém boji“.

Krvavá odyssea

AdminMichal — Mon, 27 Jan 2020 23:00:00 +0000

Oboustranná brutalita založená na náboženských rozdílech a bezpočet menších i větších střetnutí na souši i na moři byly charakteristickými projevy krvavé války mezi Řeky a Turky ve dvacátých letech 19. století – války, která vedla ke vzniku nezávislého řeckého státu. Provázely ji i další jevy, jako řecké mrhání zahraničními půjčkami či občanské války mezi samotnými Řeky. Negativní roli sehrála také jednostranná propaganda v západoevropské společnosti, vyplývající z neznalosti skutečné situace ve východním Středomoří, a vojenské i diplomatické vměšování evropských velmocí. Přestože od konce oné války uplynulo již 180 let, nepozbyla na svém historickém významu a aktuálnosti. Animozita mezi Řeky a Turky je stále živá a řecká společenskoekonomická realita dnešních dnů způsobená plýtváním se vine jako červená nit řeckými dějinami již od této války, která je významnou kapitolou moderních evropských dějin. Připomíná to antickou tragédii i absurdní drama zároveň.

Krvavý ostrov

AdminMichal — Mon, 05 Nov 2018 23:00:00 +0000

Novou optikou nahlížená jedna z nejslavnějších bitev v Tichomoří za druhé světové války. Nejde o pouhý popis bojových operací, ale také o naznačení tendencí v každodenním životě válčících Američanů, o analýzu dopadu náročných bojových podmínek na psychiku vojáků.

Guadalcanal, respektive americké vítězství na Guadalcanalu, znamenal spíše než vítězství strategické výhru psychologickou. Američané zjistili, že se mohou do té doby zdánlivě neporazitelným Japoncům úspěšně postavit, proto tuto komplexní bitvu, která probíhala na zemi, ve vzduchu i na moři, lze skutečně považovat za bod obratu v pacifické válce.

Lvi na vlnách

AdminMichal — Wed, 19 Sep 2018 22:00:00 +0000

Barvité líčení série dramatických námořních střetnutí britské a francouzské flotily v prvním období francouzské revoluce. Doba počátečního chaosu, převratných změn v organizaci námořnictva, úvodních malých i větších střetnutí, rytířských soubojů na vlnách i mnoha jiných událostí přinášejících velícím admirálům doslova noční můry vyvrcholila na jaře 1794 několikadenní námořní bitvou.

A ve hře bylo hodně – konvoj 116 lodí plných zásob plující ze Spojených států do Francie zmítané revolučním kvasem, a hlavně – nedostatkem téměř všeho. O tučnou kořist proplouvající jim takřka pod nosem měli však eminentní zájem také Britové…

Ta zatracená skála

AdminMichal — Wed, 30 Nov 2016 23:00:00 +0000

Malá skvělá válka

AdminMichal — Mon, 28 Oct 2013 23:00:00 +0000

Jedna z nejkratších a pro vítěze nejskvělejších válek v historii nerozhodovala jen o ziscích či ztrátách přímých účastníků – Španělska a Spojených států amerických. Významně ovlivnila i osudy bývalých španělských kolonií – Filipín, Portorika a především Kuby. Na tomto střetu nebyl však zajímavý pouze jeho výsledek, ale také cesta, jež vyvrcholila v dubnu 1898 americkým ultimátem. Samotnou válku pak rozhodla dvě střetnutí na moři. Americké válečné lodě potopily u Manily a u Santiaga plavidla španělská, což znemožnilo Španělům zásobovat koloniální oddíly a Madrid musel požádat o příměří. Pozemní bitva u Santiaga byla jen potvrzením této reality.
Bleskové vítězství americké armády a námořnictva pak umožnilo Spojeným státům vstup na světovou scénu v roli velmoci, zatímco pro poražené Španělsko to znamenalo ztrátu i posledních zbytků lesku jejich někdejšího zaoceánského koloniálního panství.

Bůh stál při Anglii

AdminMichal — Mon, 25 Oct 2010 22:00:00 +0000

Blíží se konec 16. století a ve Španělsku vládne Filip II. Jeho klid však narušují angličtí piráti s tichým souhlasem královny Alžběty. Když však pohár přeteče, rozhodne se Filip II. roku 1588 vyzbrojit ohromné loďstvo, podle jeho vlastních slov „neporazitelnou Armadu“, která má Anglii srazit na kolena. Od okamžiku osudového rozhodnutí však pronásleduje španělské vojáky a námořníky jedna svízel za druhou, až to vypadá, že se proti nim spikl celý svět včetně počasí. Rychlejší a lépe ovladatelné anglické lodě se energicky vypořádají s připlouvající hrozbou a ze 130 španělských plavidel se vrátí do vlasti jen necelá polovina. Angličanům sice bude trvat ještě takřka sto let, než se stanou vládci moří, ale první semínko již bylo zaseto…
Publikace obsahuje kromě politických, diplomatických a hospodářských aspektů konfliktu také informace o námořní technice a bojích té doby a je doplněna mapami a soupisem zúčastněných lodí včetně dnes identifikovaných vraků lodí Armady.

Promarněné vítězství

AdminMichal — Mon, 24 Mar 2008 23:00:00 +0000

Konflikt mezi carským Ruskem a císařským Japonskem, jímž vyvrcholil zápas o mocenské pozice na Dálném východě, konkrétně o vliv v Koreji a Mandžusku, v období od 8. února 1904 do 28. května 1905, začíná překvapivým útokem japonského loďstva pod velením admirála Tóga na legendami opředenou ruskou námořní základnu Port Arthur, vítězství Japonců u Mukdenu až po rozdrcení ruské Baltské flotily u Cušimy. Diplomatická jednání v americkém Portsmouthu dne 5. září 1905 definitivně končí tento konflikt. Válka, ve které na obou stranách nalezlo smrt přibližně 130 000 mužů, potvrdila sice dominantní pozici Japonska na Dálném východě, ale bez dalších hospodářských a teritoriálních zisků pro Tokio. Knihu doplňují poprvé dosud nepublikovaná, neznámá, nebo málo známá fakta ze zákulisí, zejména z oblasti výzvědných služeb, diplomacie a finančnictví.