Prusko – Nakladatelsví Epocha

Příliš mnoho nepřátel

AdminMichal — Wed, 10 Dec 2025 23:00:00 +0000

Sedmiletá válka představuje rozsáhlý konflikt, v němž se bojovalo na moři u pobřeží Francie, ale i v Karibiku, velké polní bitvy zjizvily evropskou krajinu od Holandska přes české země až po Pobaltí a boje výrazně zasáhly americký kontinent či země orientu. Třebaže nás od tohoto zápolení, které Winston Churchill označil za první skutečně světovou válku, dělí přes dvě a půl století, jeho důsledky jsou stále živé – vedlo k novému dělení vlivu ve světě, vzniku Spojených států amerických, francouzské revoluci, rozvoji občanské společnosti i setrvalé snaze ruského impéria o prosazení svého vlivu ve východní a střední Evropě.

Pro české země měly boje sedmileté války drastické důsledky, ostatně první střety se odehrály právě na českém území. Zatímco bitva u Prahy se stala nejkrvavějším střetem této války, ta u Kolína přinesla první porážku pruského krále Friedricha II. Velikého. Bitvy však představují jen jednu z tváří tohoto klání o moře, kolonie a vliv v Evropě, tou druhou je jeho diplomatická podoba. Obojí v sobě spojuje obsáhlá publikace Příliš mnoho nepřátel: Sedmiletá válka v Evropě 1756–1763, jejímž cílem je objasnit motivaci jednotlivých velmocí, představit komplexní vylíčení bojů a barvitým způsobem zmapovat politické i vojenské dějiny tohoto rozsáhlého konfliktu.

Celobarevnou publikaci doplňují stovky ilustrací, desítky plánů bitev a přehledové mapy.

E-kniha je dostupná ve formátu PDF.

Sukně proti kalhotám

AdminMichal — Wed, 26 Jun 2019 22:00:00 +0000

Komu co řekne Žďár u Trutnova, Zahájí u Českých Budějovic nebo Chotusice u Čáslavi? Přitom svého času to byla místa, o nichž mluvila téměř celá Evropa. Na těchto „polích slávy“, kde zůstaly pod nánosem času zmizelé hromadné hroby a kde doposud někde ještě stojí omšelé památníky, se totiž rozhodovalo o její budoucnosti, stejně jako v bojích o Prahu anebo třeba u Dettingenu v Německu, Mollwitzích ve Slezsku či poblíž Fontenoy ve Flandrech.

Jeden anonymní autor letáku tuto válku nakreslil jako okamžik, kdy se na mladou rakouskou arcivévodkyni sesype řada evropských vládců, aby z ní servali všechno, co má na sobě. A ono to tak bylo. Jenže tahle „sukně“ se nemínila „kalhotám“ vzdát. Byla rozhodnuta udržet všechno, co podělila po svém otci, císaři Karlovi VI. Vedle Slezska hlavně Čechy a Moravu, odkud pocházelo mnoho „bezejmenných“ mužů, kteří kvůli tomu pro ni bojovali a umírali, anebo jí sloužili jinak jako třeba Václav Antonín hrabě Kounic, kterého tato doba zrodila.

Třeba i železem a krví

AdminMichal — Mon, 20 May 2019 22:00:00 +0000

České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv. Slezské války, jejichž výsledkem bylo odejmutí Kladska a Slezska z historického celku českých zemí. Za Sedmileté války, rozpoutané po necelém desetiletí míru, potvrdil svou územní loupež a ani v následné nepříliš dlouho trvající „Bramborové válce“ nedosáhlo Rakousko navrácení ztracených území. Nedořešený spor o vedoucí postavení v Německu pak čekal na své rozuzlení téměř celé století. Rozhodla jej až válka, kterou Prusko rozpoutalo v roce 1866. Skončila drtivou porážkou Rakouska v jednom z nejdramatičtějších a nejkrvavějších vojenských střetů devatenáctého století – v bitvě u Hradce Králové – a po ní následným rychlým ústupem zdecimované rakouské armády. Byla to poslední z řady prusko-rakouských válek, či spíše poslední fáze jedné a téže dlouhodobé války o nadvládu v Německu, jejímž definitivním důsledkem bylo vybudování imperiální německé říše.

Třeba i železem a krví

AdminMichal — Mon, 17 Dec 2007 23:00:00 +0000

České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv. „Slezské války“, jejichž
výsledkem bylo odejmutí Kladska a Slezska z historického celku českých zemí. V tzv. „Sedmileté válce“, rozpoutané po necelém desetiletí míru, potvrdil svou územní loupež a ani v nepříliš dlouho trvající tzv. „Bramborové válce“ nedlouho po válce sedmileté nedosáhlo Rakousko navrácení ztracených území.
Nedořešený spor o vedoucí postavení v Německu pak čekal na své rozuzlení téměř celé století. Rozhodla jej až válka, kterou Prusko rozpoutalo v roce 1866. Skončila drtivou porážkou Rakouska v jednom z nejdramatičtějších a nejkrvavějších vojenských střetů devatenáctého století – v bitvě u Hradce Králové – a po ní následným rychlým ústupem
zdecimované rakouské armády. Byla to poslední z řady prusko-rakouských válek, či spíše poslední fáze jedné a téže dlouhodobé války o nadvládu v Německu, jejímž definitivním důsledkem bylo vybudování imperiální německé říše.

Kniha nabízí v historických souvislostech nový úhel pohledu na všechny uvedené války