Rudá armáda – Nakladatelsví Epocha

Frontový deník

AdminMichal — Sun, 27 Apr 2025 22:00:00 +0000

V únoru 1944 osvobodila Rudá armáda ukrajinskou Volyň, kde žila početná česká menšina. Tisíce mužů a žen následně vstoupily do československé armády, aby bojovaly za osvobození rodné země svých předků. Byl mezi nimi i učitel Vladimír Kalcovský, který byl jako kancelářský rotmistr přidělen k oddílu samohybných děl, z něhož se později stal 3. tankový prapor. S ním se následně účastnil tažení do Československa – prošel boji na Dukle, v Polsku a při osvobozování Ostravy. Nevzpomíná ale jen na střety s Němci, popisuje každodenní život vojáků na frontě a v týlu či soužití s obyvateli v oblastech, kterými procházeli. A také na své velitele, mezi nimiž nechybí Hrdina Sovětského svazu Richard Tesařík, a na příjezd do Prahy, jež ale nebyla taková, jakou ji očekávali. Následně se se svým praporem podílel na konsolidaci pohraničí na severní Moravě, načež odešel ke své předválečné profesi. Rozsáhlé vzpomínky doplňuje na 250 unikátních fotografií a dokumentů, které přibližují i osudy dalších, dnes již téměř zapomenutých československých účastníků druhé světové války.

Elektronická verze této knihy je prodávána pouze ve formátu PDF.

Příběh z popela

AdminMichal — Tue, 31 Dec 2024 23:00:00 +0000

Devadesátiletý Matouš vypráví knihovníku Michalovi svůj tragický příběh z května 1945, kdy jako malý chlapec na sklonku druhé světové války dramaticky přišel během jediné noci o oba rodiče i domov. Když však poté do knihovníkových rukou dorazí tajemný deník Terezy Štěpánkové, který na události této noci vrhá zcela odlišné světlo, začnou se oba osudy podivuhodně proplétat a odhalovat, že minulost nemusí být tak jednoznačná, jak se na první pohled zdálo. Kdo je tajemná Tereza a kde se najednou vzal její deník? Který příběh je ten skutečný? Michal se vydává po stopách obou vyprávění a postupně rozplétá, co se před osmdesáti lety opravdu stalo. Zároveň poznává, že lidské příběhy neslouží jen k zaznamenání minulosti, ale především k jejímu pochopení – a někdy i k vysvobození. Petr Bobek představuje strhující román o tom, že vzpomínky nelze umlčet ani přepsat.

Sokolovo 1943

AdminMichal — Wed, 03 May 2023 22:00:00 +0000

Boj vojáků 1. čs. samostatného praporu pod velením plukovníka Ludvíka Svobody u ukrajinské vesnice Sokolovo v březnu 1943 byl jejich prvním nasazením na sovětsko-německé frontě. Zároveň byl i bojem nejobtížnějším, protože Čechoslováci zde statečně vzdorovali několikanásobné přesile tvořené dvěma bojovými skupinami německé 6. tankové divize. Přesto svůj úkol se ctí splnili.

Publikace sestává ze dvou svazků vydaných v kartonovém boxu, samostatně neprodejné.

První boj

Kniha nabízí zatím nejucelenější pohled na tuto událost, přičemž využívá zdrojů z českých, ruských a ve velké míře německých archivů, jež doplňuje vzpomínkami přímých
účastníků. Obsahuje stovky dobových i současných fotografií, reprodukcí archivních dokumentů, přehledné mapy a tabulky. Jak napsal přední český vojenský historik Jiří Fidler v úvodu, máme „díky této knize jeden z prvků naší vojenské tradice zpracován na faktografické úrovni, odpovídající standardům evropské historiografie“.

Nezapomenutí hrdinové

Kniha je především pozoruhodným dílem historika Miroslava Brože (1948–2019), který se tématem Čechoslováků u Sokolova zabýval celoživotně, ale předčasná smrt mu znemožnila vše zdárně uzavřít. Proto rozpracované dílo převzal badatel Milan Kopecký a ve spolupráci s kolektivem Čs. obce legionářské Brožův rukopis nejen dokončil, ale i aktualizoval a značně rozšířil o další poznatky. Doplňkovou součástí knihy jsou také statistické údaje, zpracovávající poválečné osudy příslušníků praporu.

A brány se otevřely…

AdminMichal — Mon, 01 Jun 2015 22:00:00 +0000

Ještě v lednu 1945 se za ostnatými dráty nacistických lágrů nacházelo zhruba 600 tisíc vězňů. Celkový počet vězněných v letech 1933 až 1945, kteří se nedobrovolně ocitli v nejrůznějších německých represivních zařízeních, lze odhadovat na několik miliónů osob. Zvláštní kategorií jsou oběti vyhlazovacích táborů. V jejich případě o uvěznění hovořit nelze. Likvidace či vražda. To jsou ta pravá slova pro zvěrstva, jež byla páchána ve jménu rasisticky orientovaného nacionálního socialismu.
Kniha A brány se otevřely… nás postupně provází posledními okamžiky existence táborů v Dachau, Osvětimi a Terezíně. Jak probíhalo osvobození na těchto místech hrůzy? V čem se odlišovaly první okamžiky svobody v Dachau – nejstarším a nejdéle fungujícím koncentračním táboře od konce existence osvětimské továrny na smrt, jež je dnes vnímána jako jeden z hlavních symbolů holocaustu? Jaké bylo čekání na vytoužený konec v protektorátním Terezíně? Autor již tradičně využívá velkého množství svědectví pamětníků 2. světové války.