vojevůdci – Nakladatelství Epocha

Dobyvatel světa

AdminMichal — Wed, 13 May 2026 22:00:00 +0000

Beletrizované vylíčení dramatických událostí zrodu makedonského království, jehož mocenský vzestup dovršil král Filip II. Makedonský svými výboji do sousedních knížectví a nakonec i ovládnutím Řecka, jež sjednotil v rámci Korintského spolku k plánovanému tažení proti Persii. Těsně před odchodem do války byl však při svatbě své dcery Kleopatry zavražděn příslušníkem své tělesné stráže. Kdo stál za tímto atentátem není dodnes spolehlivě objasněno. Podezírána byla i zavržená královna Olympia, matka Alexandra, následníka trůnu, kterého Filip počal zatlačovat do pozadí, a sám Alexandr, jemuž Filipova smrt otevřela cestu k moci. Autor neváhá klást otázky, které vedou čtenáře k zamyšlení nad záhadami vylíčených dějů. Kniha pak, opřena o historiografická vylíčení Alexandrových tažení a vítězných bitev, zobrazuje jeho cestu k ovládnutí celé perské říše a sleduje jeho vzrušující osudy až k okamžikům náhlého, velice záhadného onemocnění při hostině před vyražením na dobyvatelské tažení do Arábie. Onemocnění, které po několika dnech skončí smrtí geniálního dobyvatele a vládce největší tehdejší říše světa.

Krušné hory ve švédském sevření

AdminMichal — Mon, 16 Mar 2020 23:00:00 +0000

Publikace představuje vývoj třicetileté války v méně probádané oblasti českého Krušnohoří v období čtyřicátých let 17. století, tedy v době, kdy se tato hranice stala pro časté vpády nestabilní a nebezpečnou. Na několika sondách je vysvětlena role horského pásu ve vedení raně novověkého konfliktu.

Zvláštní pozornost bude věnována fenoménu tzv. militární revoluce, postupnému zapojení Švédska do válečného konfliktu, životu a působení švédského vojevůdce Jana Banéra v severozápadních Čechách a jeho poslední svedené bitvě, která se odehrála v březnu 1641 u Přísečnice.

Napoleon na Dunaji

AdminMichal — Wed, 22 Jan 2020 23:00:00 +0000

Napoleon na Dunaji je plastickým vylíčením bitev u Aspern/Esslingu a Wagramu, svedených proti Rakousku koncem jara a v létě roku 1809 Napoleonem I. a arcivévodou Karlem Rakouským. U Aspern/Esslingu padl mýtus o Napoleonově neporazitelnosti a ani Wagram neskončil přesvědčivým francouzským vítězstvím. Polozapomenuté události války na Dunaji pak představovaly poslední vítězné tažení císaře Francouzů. Formou literatury faktu a stylem, jenž získal jejímu autorovi u čtenářů oblibu, s pomocí řady map, dobových vyobrazení i ordre de bataille, bitevního uspořádání obou vojsk, nechává kniha promlouvat především pamětníky, maršály, generály, důstojníky a vojáky rakouské i francouzské strany, kteří ono krvavé zápolení na bitevních pláních u levého dunajského břehu zažili.

Hannibal před branami

AdminMichal — Wed, 04 Sep 2019 22:00:00 +0000

V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218–202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří. Byl vychován k lásce k vlasti a odhodlání za ni bojovat vší mocí. Poté co se ujal velení nad kartáginskou armádou v Hispánii, zahájil boj proti letitému soupeři Kartága – Římu. A rozhodl se vést jej na jeho vlastním území – v Itálii, do níž pronikl na tehdejší dobu nebývalým a slavným pochodem přes Pyreneje a Alpy. Dík svým mimořádným taktickým schopnostem dokázal několikrát porazit římské legie na hlavu – do historie se vepsaly zejména bitvy u Trebie, u Trasimenského jezera a ta nejslavnější u Cann. Tehdy vzniklo známé varování Hannibal ante portas – Hannibal před branami (Říma). Vleklé vojenské tažení však jeho armádu vyčerpávalo a nedostávalo se peněz na další válčení. Římané se mezitím vzchopili a do hry vstoupil vojevůdce Publius Cornelius Scipio. Ten Hannibala porazil v jeho kartáginské domovině u Zamy r. 202 př. n. l. Touto bitvou skončila druhá punská válka a Hannibalovy osudy uzavřela jeho sebevražda ze strachu, aby nepadl do rukou Římanů. Legenda o Hannibalovi však přežila i zničení Kartága a jeho činy zaujaly řadu historiků a prozaiků od starověku až do současnosti.

Italské patálie maršála Radeckého

AdminMichal — Wed, 15 May 2019 22:00:00 +0000

Historie tzv. první války za sjednocení Itálie zahrnuje sled dramatických událostí, počínaje nečekanými pouličními boji během „pěti dnů v Milánu“ v březnu 1848, přes tažení císařského vojska pod velením polního maršála Václava Radeckého z Radče, vrcholící červencovou bitvou u Custozy, až po bleskovou pětidenní válku v roce následujícím, kdy byl Radeckého soupeř, sardinský král Karel Albert, definitivně poražen v březnu 1849 u Novary.

Podrobné líčení průběhu tažení a rozhodujících bitev doplňují nejen zasvěcené analýzy organizace obou armád, jejich výcviku a způsobu vedení boje, ale také poutavé charakteristiky hlavních aktérů konfliktu. Autor nezapomíná ani na každodenní odvrácenou tvář války, zasahující mnohdy stejnou měrou prosté vojáky i místní obyvatelstvo. Připomíná také, že pod habsburskými prapory tam někde v daleké Itálii nechyběli muži z Čech a Moravy, kteří často zpečetili svou přísahu rakouskému císaři vlastní krví, byť na ně další generace měly právě proto zapomenout.

Manažeři války

AdminMichal — Tue, 31 Dec 2002 23:00:00 +0000

Známý publicista a autor literatury faktu shromáždil ve své knize medailony slavných vojevůdců – talentovaných mužů, kteří úspěšně vedli jiné do boje. Autor sleduje jejich osudy od dětství, přes vstup do armády až po jejich slavné vítězství a někdy neslavný konec. Především se ale snaží najít odpověď na otázku, proč právě tito muži se stali úspěšnými „manažery války“.