vynálezy – Nakladatelství Epocha

Krásné časy v Paříži

AdminMichal — Thu, 18 Nov 2021 23:00:00 +0000

Paříž byla na přelomu 19. a 20. století cílem návštěv a pobytu nejen českých umělců, především malířů (například Alfonse Muchy, Viktora Strettiho, Václava Brožíka, Hugo Boettingera, Jana Dědiny, Georga Karse, Zdenky Braunerové, Bohumila Kubišty, Vojtěcha Hynaise, Karla Špillara, Luďka Marolda a Františka Kupky), sochařů (Josefa Mařatky, Bohumila Kafky, Františka Bílka, Otto Gutfreunda) a spisovatelů i básníků (Julia Zeyera, bratří Čapků, Otakara Theera, Františka Gellnera, Hanuše Jelínka, Růženy Svobodové či Růženy Jesenské). Do města nad Seinou směřovali také sportovci, v roce 1895 odstartoval z Prahy do Paříže velocipedista Jan Kuklík a 1300 kilometrů zdolal za čtyři a půl dne, zhruba ve stejné době se na tuto dalekou cestu vydal pěšky malíř a všestranný sportovec Karel Reisner. Na vědeckých kongresech tu pravidelně přednášel profesor české techniky K. V. Zenger, známý tu byl stále František Křižík, na hvězdárně v Meudonu u Paříže působil od roku 1904 astronom Milan Rastislav Štefánik, později také politik, vojenský pilot a generál. V meudonském ateliéru Augusta Rodina potkala Sidonie Nádherná básníka Rilka, slavného sochaře rádi navštěvovali mnozí čeští umělci, naproti v domě se zahradou několik let bydlel Luděk Marold s rodinou.

A Paříž byla tehdy nejen střediskem umění, ale i průmyslu a techniky. Proto se tu potkávali naši umělci třeba s průkopníky létání. Někteří uspěli, mnozí se zklamáni vrátili domů. Ale všichni chtěli pro své jistě odlišné cíle a sny načerpat něco z podivuhodné atmosféry belle époque, která nepoznamenala jen umění, ale vyznačovala se i usilovnou snahou o ovládnutí vzdušné říše, byla dobou fascinujících Světových výstav, využití elektřiny, dobou netušeného rozvoje techniky.

Paříž, jaké to magické slovo!

Vzpomínky na létající stroje

AdminMichal — Thu, 03 Sep 2020 22:00:00 +0000

Vrátíme se do prvních let 20. století a společně navštívíme aviatické dny a týdny v Evropě a především ve Francii, která tehdy byla nepochybným střediskem rozvoje letectví. Budeme sledovat napínavé soutěže s neopakovatelnou atmosférou, budeme svědky několika významných dálkových závodů, které měly dokázat budoucí využití letadel jako dopravního prostředku. V době, kdy ještě zdaleka nebylo jisté, jestli vzdušné moře ovládnou aeroplány, řiditelné balony nebo vzducholodě. Na vůbec první aviatický týden v Remeši v roce 1909 přišel téměř milion zvědavých návštěvníků. Budeme svědky nejen příběhů s vítězným koncem a provoláváním slávy, ale i příběhů tragických, v nichž odvážní muži na létajících strojích zaplatili cenu nejvyšší.

Smrt ve žluté mlze

AdminMichal — Wed, 08 Nov 2017 23:00:00 +0000

Už odedávna se konaly pokusy o válečné využití chemických látek. Ale skutečná chemická válka se zrodila až při legendárním chlorovém útoku, který podnikli Němci za první světové války u belgické obce Yprés 22. dubna 1915. Od té doby je za „otce“ moderního chemického válčení považován německý chemik světového významu, nositel Nobelovy ceny (za princip katalytické syntézy amoniaku), Fritz Haber (1868–1934), který celý útok „vědecky“ koncipoval. Všestranně vzdělaný univerzitní profesor demokratických zásad, vědec, technik i manažer, zároveň však ctižádostivý vlastenec, neváhající pomoci své válčící vlasti kontroverzním bojovým prostředkem. K Haberovým dalším aktivitám tohoto druhu patří i jeho podíl na zajištění potřebného rozsahu německé výroby výbušnin za první světové války, dále též na vzniku Cyklonu B, jehož temná proslulost se však rozvinula až s nástupem nacismu, po Haberově smrti.