Židé – Nakladatelsví Epocha

Láska v Osvětimi

AdminMichal — Wed, 12 Mar 2025 23:00:00 +0000

Román podle skutečného příběhu z koncentračního tábora Osvětim

Slovenská Židovka Helena Citronová a příslušník SS Franz Wunsch. Téma připomínající Shakespearovo drama. Zakázaná láska: Měl ji poslat do plynu, ale zamiloval se do ní, Upřímná láska, Láska to nebyla – nejen pod těmito titulky kolují na sociálních sítích zprávy o vztahu těchto dvou lidí. Jaký byl doopravdy? Upřímný, láskyplný, nebo šlo o Helenin zoufalý boj o holý život?

Autorka vychází z dobových materiálů, z vyprávění pamětníků, očitých svědků oněch tragických událostí, ze soudních spisů z poválečného procesu s Franzem Wunschem. S hlavní hrdinkou se vracíme do časů, kdy šlo o bytí či nebytí jednotlivců i celých národů. Cílem je zprostředkovat čtenářům atmosféru, ducha tragické doby, nacistické krutovlády, a nechat na nich samotných úvahy o tom, co by na místě mladé Heleny dělali oni sami.

Láska v Osvětimi je román inspirovaný pohnutým životním osudem Heleny Citronové, osvětimské vězeňkyně č. 1971. Dívky, která na vlastní kůži poznala rasovou diskriminaci, holocaust. Doplňují jej dobové snímky a dokumenty, z nichž mnohé jsou veřejnosti představeny poprvé.

Moderní židovské anekdoty

AdminMichal — Tue, 08 Dec 2020 23:00:00 +0000

Tato knížka má být odpovědí na to, zda si mohou zachovat své kouzlo židovské anekdoty, aniž by se odehrávaly v Haliči na přelomu století 19. a 20. století nebo za první republiky v Maiselově ulici. Zda můžeme někdy opustit klasické onikání a zda se místo hebrejských slovíček mohou objevit i silnější výrazy. Zkrátka, zda židovské anekdoty přežily rok 2000.

Čekání na smrt

AdminMichal — Wed, 13 Mar 2019 23:00:00 +0000

V září 1943 odjely z Terezína na východ první dva transporty s pěti tisíci židovskými vězni do Osvětimi-Birkenau. Při příjezdu neprošli obvyklou selekcí, ale byli umístěni do zvláštního tábora B IIb, kde „směli” živořit v jakémsi volnějším režimu. Ve svých kmenových listech si však nesli označení Sonderbehandlung, zvláštní zacházení, což znamenalo popravu bez rozsudku.

Jednání nacistů s českými Židy v Osvětimi vyvolávalo otazníky. K čemu měl tábor sloužit? Měl představovat jakési alibi pro správu osvětimské „továrny na smrt? Chtěli nacisté sehrát nové divadlo pro zástupce Červeného kříže, jako se jim podařilo v Terezíně? Jaký byl „rodinnému táboru“ vyměřen čas? Kdy a proč se esesáci rozhodli tento tábor zlikvidovat?

Autor využívá svědectví přeživších a líčí nejen každodenní život „rodinného tábora“, ale seznamuje i s jeho výraznými osobnostmi a také popisuje plány na vzpouru, která byla odbojovým hnutím v Osvětimi připravována a do níž měli být zasvěceni i „terezínští vězni“.

Tragický příběh měl pochopitelně svůj počátek už v nacistické politice vůči Židům, jež vyplývala z plánů na „konečné řešení židovské otázky“ a v plném rozsahu se uplatňovala i v protektorátu. Vyústil v hromadném vraždění v březnu a červenci roku 1944, kdy ze 17 500 vězňů „rodinného tábora” jich přežilo necelých třináct stovek…

Tábor ve stínu Osvětimi

AdminMichal — Wed, 12 Apr 2017 22:00:00 +0000

Vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka je známý z řady publikací i osobních a písemných svědectví těch, kteří kruté věznění přežili. Na krakovském předměstí Plaszów, jen několik desítek kilometrů od Osvětimi, byl však v roce 1943 zřízen mnohem méně známý koncentrační tábor. Odhaduje se, že tam bylo zastřeleno kolem 8000 obětí, především Židů. Pro další tisíce vězňů se stal Plaszów přestupní stanicí do zmíněné Osvětimi, Mauthausenu, nebo Gross-Rosenu.
S Krakovem je úzce spojen příběh Oskara Schindlera, v ghettu ve čtvrti Podgórze pobýval s rodiči budoucí slavný režisér Roman Polanski, plaszówským táborem prošel i pozdější „lovec nacistů“ Simon Wiesenthal. Setkáme se i s dalšími postavami obyvatel Krakova a jejich osudy, například s Polákem Tadeuszem Pankiewiczem, kterému se podařilo vést v ghettu lékárnu a tamním Židům s nasazením života pomáhal. Seznámíme se i s velitelem tábora Amonem Goethem, jemuž vězni říkali „kat z Plaszówa“.
Vojáci Rudé armády nalezli 20. ledna 1945 na místě tábora z velké části jen pustou plochu. Dodnes zůstaly zbytky židovského hřbitova a Předpohřebního domu, apelplac, neblaze proslulý Šedý dům a v křoví stopy táborových baráků. Monumentální památník i prostý kříž s trnovou korunou připomíná všechny, kteří nepřežili.

Dny strachu

AdminMichal — Thu, 03 Oct 2013 22:00:00 +0000

Tisova vláda Slovenské republiky předala 60 tisíc svých židovských občanů k likvidaci do vyhlazovacích táborů. Na Slovensku přesto zůstalo přibližně 20 tisíc Židů, kteří v nerovnoprávném postavení a s viditelným cejchem ponížení očekávali, co se s nimi stane. Budou i oni posláni v dobytčích vagónech do děsuplného neznáma? Mnozí se ocitli nejen v pozici štvané zvěře, ale vstupem do úkrytu se rovněž dostali do přímé závislosti na těch, kteří jim dočasný nový „domov“ poskytli. Děj knihy, která se svou strukturou nachází na pomezí historické beletrie a literatury faktu, představuje doposud poněkud opomíjenou stránku holocaustu. Je nevšedním historickým zamyšlením o časech 2. světové války na území bývalého Československa a zároveň představením příběhů vzpomínajících pamětníků, kteří se o prožitých skutečnostech rozhodli veřejně hovořit až v době relativně nedávné.