Řadit:
Strana:

V nabídce máme 50 knih odpovídající(ch) Vašim požadavkům.

NOVINKA
SKLADEM
399 Kč 299 DO KOŠÍKU
NOVINKA
SKLADEM
399 Kč 299 DO KOŠÍKU
NOVINKA
SKLADEM
399 Kč 299 DO KOŠÍKU
SKLADEM
349 Kč 262 DO KOŠÍKU
SKLADEM
285 Kč 214 DO KOŠÍKU
SKLADEM
279 Kč 209 DO KOŠÍKU
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM
399 Kč 299 DO KOŠÍKU
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM
215 Kč 161 DO KOŠÍKU
SKLADEM
275 Kč 206 DO KOŠÍKU
SKLADEM
475 Kč 356 DO KOŠÍKU
NOVINKA
SKLADEM

V lidských dějinách není mnoho osobností, jejichž jména jsou synonymem mimořádných vlastností a činů. Hannibal, syn Hamilkarův, vynikající kartáginský vojevůdce a politik za druhé punské války (218–202 př. n. l.) mezi ně mimo veškerou pochybnost patří. Byl vychován k lásce k vlasti a odhodlání za ni bojovat vší mocí. Poté co se ujal velení nad kartáginskou armádou v Hispánii, zahájil boj proti letitému soupeři Kartága – Římu. A rozhodl se vést jej na jeho vlastním území – v Itálii, do níž pronikl na tehdejší dobu nebývalým a slavným pochodem přes Pyreneje a Alpy. Dík svým mimořádným taktickým schopnostem dokázal několikrát porazit římské legie na hlavu – do historie se vepsaly zejména bitvy u Trebie, u Trasimenského jezera a ta nejslavnější u Cann. Tehdy vzniklo známé varování Hannibal ante portas – Hannibal před branami (Říma). Vleklé vojenské tažení však jeho armádu vyčerpávalo a nedostávalo se peněz na další válčení. Římané se mezitím vzchopili a do hry vstoupil vojevůdce Publius Cornelius Scipio. Ten Hannibala porazil v jeho kartáginské domovině u Zamy r. 202 př. n. l. Touto bitvou skončila druhá punská válka a Hannibalovy osudy uzavřela jeho sebevražda ze strachu, aby nepadl do rukou Římanů. Legenda o Hannibalovi však přežila i zničení Kartága a jeho činy zaujaly řadu historiků a prozaiků od starověku až do současnosti.

Více Informací
NOVINKA
SKLADEM
Sukně proti kalhotám
399 Kč 299

Komu co řekne Žďár u Trutnova, Zahájí u Českých Budějovic nebo Chotusice u Čáslavi? Přitom svého času to byla místa, o nichž mluvila téměř celá Evropa. Na těchto „polích slávy“, kde zůstaly pod nánosem času zmizelé hromadné hroby a kde doposud někde ještě stojí omšelé památníky, se totiž rozhodovalo o její budoucnosti, stejně jako v bojích o Prahu anebo třeba u Dettingenu v Německu, Mollwitzích ve Slezsku či poblíž Fontenoy ve Flandrech.

Jeden anonymní autor letáku tuto válku nakreslil jako okamžik, kdy se na mladou rakouskou arcivévodkyni sesype řada evropských vládců, aby z ní servali všechno, co má na sobě. A ono to tak bylo. Jenže tahle „sukně“ se nemínila „kalhotám“ vzdát. Byla rozhodnuta udržet všechno, co podělila po svém otci, císaři Karlovi VI. Vedle Slezska hlavně Čechy a Moravu, odkud pocházelo mnoho „bezejmenných“ mužů, kteří kvůli tomu pro ni bojovali a umírali, anebo jí sloužili jinak jako třeba Václav Antonín hrabě Kounic, kterého tato doba zrodila.

Více Informací
NOVINKA
SKLADEM
Třeba i železem a krví
399 Kč 299

České země byly v důsledku svého pevného včlenění do habsburské monarchie nuceny sdílet s ní všechny její válečné strázně. Platí to i o prusko-rakouských válkách, jejichž dramatické děje se odehrávaly převážně na území Slezska, Moravy a Čech. Pruský král Friedrich II. zahájil vpádem do Slezska koncem roku 1740 tzv. Slezské války, jejichž výsledkem bylo odejmutí Kladska a Slezska z historického celku českých zemí. Za Sedmileté války, rozpoutané po necelém desetiletí míru, potvrdil svou územní loupež a ani v následné nepříliš dlouho trvající „Bramborové válce“ nedosáhlo Rakousko navrácení ztracených území. Nedořešený spor o vedoucí postavení v Německu pak čekal na své rozuzlení téměř celé století. Rozhodla jej až válka, kterou Prusko rozpoutalo v roce 1866. Skončila drtivou porážkou Rakouska v jednom z nejdramatičtějších a nejkrvavějších vojenských střetů devatenáctého století – v bitvě u Hradce Králové – a po ní následným rychlým ústupem zdecimované rakouské armády. Byla to poslední z řady prusko-rakouských válek, či spíše poslední fáze jedné a téže dlouhodobé války o nadvládu v Německu, jejímž definitivním důsledkem bylo vybudování imperiální německé říše.

Více Informací
SKLADEM

Historie tzv. první války za sjednocení Itálie zahrnuje sled dramatických událostí, počínaje nečekanými pouličními boji během „pěti dnů v Milánu“ v březnu 1848, přes tažení císařského vojska pod velením polního maršála Václava Radeckého z Radče, vrcholící červencovou bitvou u Custozy, až po bleskovou pětidenní válku v roce následujícím, kdy byl Radeckého soupeř, sardinský král Karel Albert, definitivně poražen v březnu 1849 u Novary.

            Podrobné líčení průběhu tažení a rozhodujících bitev doplňují nejen zasvěcené analýzy organizace obou armád, jejich výcviku a způsobu vedení boje, ale také poutavé charakteristiky hlavních aktérů konfliktu. Autor nezapomíná ani na každodenní odvrácenou tvář války, zasahující mnohdy stejnou měrou prosté vojáky i místní obyvatelstvo. Připomíná také, že pod habsburskými prapory tam někde v daleké Itálii nechyběli muži z Čech a Moravy, kteří často zpečetili svou přísahu rakouskému císaři vlastní krví, byť na ně další generace měly právě proto zapomenout.

Více Informací
SKLADEM
Kavkazská tragédie
285 Kč 214

Kavkazský hřeben, ležící na okraji zájmu osmanské říše a Persie, získal velký strategický význam na konci 18. století, kdy sem dosáhla ruská územní expanze. Carská armáda chtěla obsadit co nejvíce území a k tomu potřebovala zajistit bezpečný průchod horskými průsmyky. Trvalo téměř sto let, než ruská vojska přemohla odpor místních obyvatel. Klidnou, integrovanou částí ruského impéria se ale Kavkaz nestal nikdy. Ruské dobývání Kavkazu je dodnes předmětem diskusí a protichůdných výkladů. Zatímco Moskva ho prezentuje jako příklad hrdinského vítězství, potomci obětí požadují, aby byl postup Ruska na Kavkaze označen za genocidní.

Více Informací
SKLADEM
Nevyhlášená válka
279 Kč 209

Bývalo zvykem války vyhlašovat. Tato kniha ale pojednává o válce nevyhlášené. Došlo k ní bezprostředně po „řádně vyhlášené“ první světové válce. Vítězné mocnosti rozhodly o rozdělení rakousko-uherské monarchie na několik států. Patřilo k nim i Československo, vzniklé připojením Slovenska k historickým zemím Koruny české. Poražené Uhersko se však nechtělo po staletí okupovaných „Horních Uher“ vzdát. Boje tam trvaly od začátku listopadu 1918 až do počátku roku 1920.

Na jaře 1919 se jich zúčastnila i maďarská Rudá armáda a československé legie. Nakonec museli bolševici ustoupit…

Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno. Byly použity lehké i těžké zbraně, pancéřové vlaky, letadla. A přesto o této válce málokdo u nás ví. Nedávný režim na ni vyhlásil embargo. Důvod? Čs. dobrovolníci přece bojovali proti bolševikům.

A to byl smrtelný hřích!

Kniha Dušana Tomáška tedy pojednává o jedné z „třináctých komnat“ minulého režimu. Je vybavena dobovými fotografiemi, archivními doklady, mapkami bitev, podrobným kalendářem, rozkazy velitelů, medailonky hlavních aktérů atd. a seznamuje čtenáře s bílými místy naší nedávné historie.

Více Informací
SKLADEM

Těšínská jablíčka. A ještě kyselá… Mohlo by se zdát, že spojovat něco takového s válkami, byť polozapomenutými, se ani trochu nehodí. A přece asi nejlépe vystihují obsah této knížky. Na území Těšínského knížectví si po první světové válce dělaly nárok Československo a Polsko. V lednu 1919 spor vyvrcholil sedmidenní válkou, v níž nejprve československé legie obsadily většinu Těšínska, aby později z rozhodnutí politiků ustoupily na hranici probíhající po řece Olši. Část Těšínska, která připadla Československu, se stala jedním z trvalých problémů československo-polských vztahů. Na konci září 1938 přinutila polská vláda mnichovskou dohodou právě zdeptané a oloupené Československo, aby jí pod hrozbou vojenského útoku Zaolží vydalo. S koncem druhé světové války se spor o Těšínsko rozhořel znovu a také tentokrát to byli českoslovenští vojáci, kteří obsadili v červnu 1945 část Ratibořska. Opět se museli stáhnout a na hranicích stála vojska připravena k útoku. Kdyby nebylo sovětských jednotek, které je od sebe oddělily… Nakonec na zásah Stalina musely obě země uzavřít v roce 1947 spojeneckou smlouvu. Těšínsko s pestrým národnostním složením prožilo mezi lety 1918 a 1947 hodně těžké chvíle, pronásledování tu poznali Češi, Poláci, Němci, Šlonzáci i Židé, kteří mnohokrát uvěřili planým slibům probouzejícím plané naděje. A když to zjistili, už jim nepomohlo žádné utěšování, dostali jen další plané sliby a naděje.

Více Informací
SKLADEM
Velký švindl
399 Kč 299

Jedním z největších paradoxů krymské války, kde proti sobě stály pozemní a námořní síly Velké Británie, Francie, Turecka a Sardinského království na straně jedné a carského Ruska na straně druhé, je skutečnost, že tvrzení, že válka je hnacím motorem průmyslu, zde neplatí a že v tomto případě to bylo spíše naopak. Tato válka se odehrávala nejen na Krymském poloostrově, ale zasáhla rovněž Kavkaz, sever Ruska, Baltské moře, a dokonce se válčilo i na Dálném východě. Doprovázely ji legendy v podobě tzv. Dlouhé červené linie či Útoku lehké brigády, ale především statisíce mrtvých vojáků, a skončila tak, že vlastně nebylo jasné, kdo je tu vítěz a kdo poražený. Symbolem poloviny 19. století je průmysl ženoucí se kupředu mílovými kroky, aniž by mu člověk dokázal stačit. Nové zbraně mnohem efektivněji ničily vojáky nepřítele. Parní stroj se usídlil v továrnách, lokomotivách a lodích. Tomu napomáhal i rozvoj telegrafu, fotografie, žurnalistiky, kdy poprvé mohli čtenáři získat ze svých novin reportáže díky osobní účasti novinářů a fotografů přímo na bojišti. To vše byla krymská válka.

Více Informací
SKLADEM
Válka začala v Polsku
299 Kč 224

Z vyprávění o dramatech druhé světové války jako by se vytrácel její tragický začátek, a sice přepadení Polska jednotkami wehrmachtu, zoufalý boj pěšáků a jezdců s drtivou přesilou tanků a letadel, ale zejména fakt, že na východní hranici krvácejícího Polska číhala vojska Rudé armády, aby mu vrazila dýku do zad překvapivým útokem. Spojenecká Francie a Velká Británie nečinně přihlížely. Byl to podivný začátek války…

Autor v publikaci analyzuje její příčiny, které sahají daleko zpět až do roku 1918, kdy bylo Polsko po porážce Centrálních mocností v první světové válce obnoveno jako jednolitý stát. Do vínku mu byla bohužel dána nevraživost západního i východního souseda, která nakonec na podzim roku 1939 vyvrcholila zákeřnou likvidací polské nezávislosti.

Více Informací
SKLADEM
O švestky a brambory
215 Kč 161

Navzdory zájmu české veřejnosti o vládu Marie Terezie je její poslední ozbrojený konflikt s Fridrichem II. Velikým o bavorské dědictví z let 1778–1779 dnes téměř neznámý. Příčin je vícero – válka netrvala ani rok, v jejím průběhu nebyla vybojována jediná bitva, o výsledku nerozhodli generálové na bojišti, nýbrž diplomaté u kulatého stolu, a vojáci se více než válčení věnovali shánění potravin, zejména brambor a švestek. Odtud také pramení přízvisko „bramborová válka“ či „válka o švestky“. Přesto si tento střet zaslouží, aby byl připomenut, a to nejen kvůli desítkám tisíc obětí, ale také s ohledem na skutečnost, že vojenské operace se odehrály téměř výhradně na území Čech, Moravy a Slezska. Cílem předkládané monografie je proto komplexní analýza této války v širším kontextu evropských i světových dějin.

Více Informací
SKLADEM
Soumrak krále Slunce
275 Kč 206

Ludvík XIV., patrně jeden z nejznámějších a nejvýraznějších francouzských panovníků, se po většinu své vlády nacházel ve válečném konfliktu nebo v přípravách na něj. Když roku 1700 zemřel ve Španělsku bez potomků tamější král Karel II., švagr a zároveň bratranec Ludvíka XIV., rozhodl se francouzský panovník získat část španělského dědictví pro sebe, či alespoň pro některého ze svých potomků.

Naneštěstí pro krále Slunce o španělské dědictví usiloval pro mladšího ze svých synů i císař Leopol I., který byl stejně jako Ludvík XIV. bratrancem a po určitou dobu i švagrem právě zemřelého španělského monarchy. Stárnoucí francouzský král tak na sklonku své vlády vstoupil do válečného konfliktu, v němž hrozilo, že jeho úspěchy z uplynulých desetiletí se obrátí vniveč.

Více Informací
SKLADEM
Francie proti Evropě
475 Kč 356

O Velké francouzské revoluci či o Napoleonovi a jeho bitvách toho víme mnoho. Revoluční války, které Francie vedla v letech 1792 až 1802 jsou ale nepříliš známé téma. Krátké pasáže či pouhé zlomkovité zmínky o válkách, vedených proti evropským monarchiím, najde dosud český čtenář pouze rozptýlené v souhrnných dílech i kratších statích o Velké francouzské revoluci nebo Napoleonu Bonapartovi.

Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek. Soustředí se na popis vojenských operací a základní charakteristiku významných střetnutí na všech frontách, po vedlejší linii se stručně a v nezbytné míře snaží postihnout též jejich mezinárodně-politický kontext i důležité aspekty desetiletého vývoje francouzské armády přednapoleonského období.

Více Informací

NAKLADATELSTVÍ DOPORUČUJE

ANEB CO ČTEME PO VEČERECH

Copyright © 2002 - 2019 , Nakladatelství Epocha s.r.o.