Ludmila Hamplová

Narodila se v České Třebové, železniční metropoli země, díky čemuž touží neustále někam cestovat vlakem. Ve zdejší oblasti je to poměrně časté onemocnění, které je, zdá se, neléčitelné. Proto vlakem vyráží po celé Evropě, nejraději do Polska, které sice připadá většině Čechů jako naprosto bizarní země, ale Lída ze své zkušenosti ví, že je tak bizarní, až je krásná. Mimo jiné objevuje zdejší módu, autentickou kuchyni a také obráží zdejší gay kluby, což jí zůstalo jako profesionální deformace z absolvovaného studie Gender studies a práce v homosexuálním časopise Lui magazín, kde byla jedinou heterosexuální vdanou redaktorkou v dějinách podobých periodik celého světa.
Kromě toho pracovala i pro Reflex a pravidelně publikuje v Lidových novinách a časopise Žena a Život. Věnuje se článkům o módě, životním stylu, zdraví a psychologii, kterou studuje v Brně.
Vdala se ve dvaadvaceti letech a rodila ve třiadvaceti, čímž si podle svého okolí naprosto zničila život.
S šestiletou dcerou Aničkou jsou milovnice zvířat všeho druhu. V tuto chvíli se v jejich minibytě nachází dva psi, dvě kočky (jedna vytažená jako kotě přímo z popelnice je tak drsná, že se jí bojí nejen oba psi, ale i návštěvy, které do bytu zavítají) a jeden křeček jménem Preclík.
Kromě svého manžela miluje ještě Hercula Poirota, což je jediný muž, kterému by byla ochotna sexuálně podlehnout. Manžel tuto úchylku chápe a toleruje, jen si dává setsakramentský pozor na všechny chlapíky v saku a buřince, kteří mají pěstěný knír a prochází se okolo jejich domu s hůlkou.