-
Myslet uprostřed dějin
Kniha se zabývá výkladem jednoho z nejpronikavějších filosofů dvacátého století, Ernsta Cassirera, o tom, co jsou to dějiny a proč mají takový význam pro moderního člověka. Mohou být dějiny vědecké a jestli ano, je jejich „vědeckost“ jiná než vědeckost přírodních věd? Jak zřetelná a potřebná je hranice mezi dějinami a uměním? A proč potřebuje člověk žít
-
O povaze vědy: Novokantovství
Ve vývoji filosofie minulých dvou století měly rozhodující význam otázky: Co to vlastně je vědecké poznání? Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda? Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm? Novokantovští filosofové si tyto otázky kladli v druhé polovině 19. století a
-
Příslib štěstí
Kniha obsahuje pět kratších textů a představuje průřez rozhodujícími vývojovými etapami díla vynikajícího představitele Frankfurtské školy. Nejstarší text Nové prameny k založení historického materialismu (1932), věnovaný prvnímu vydání Ekonomicko-filosofickým rukopisům z roku 1844 z Marxovy pozůstalosti, představuje závěr a zároveň opuštění krátkého in
-
Úděl, úkol, národ
Monografie se zabývá různými vymezeními národa v českém prostředí v období od konce napoleonských válek do roku 1895. Vybírá je a interpretuje z perspektivy etického národa, který představuje vědomě přijatý úkol překonat přírodně danou partikularitu (etnikum) a nahradit ji mravně a svobodně vytvářeným sjednocením patriotismu a humanity, event. kosmopoli
-
Věda a akademická svoboda v nebezpečných časech
Není dnes svoboda vědeckého poznání a univerzitní výuky anachronismus, který neobstojí v konfrontaci s potřebou moderního řízení a marketinku vědy? Potřebuje dnes ještě veřejná diskuse občanů, aby do ní vstupovali vědci, nebo záleží jen na práci imagemakerů a marketérů? Jsou společenské vědy zaostalé a mají co říct dnešku? Jak provozovat kritickou refle