Michail Odarčenko

publikoval několik desítek literárněvědných studií a popularizačních statí, odborných překladů či článků a rozhovorů s osobnostmi veřejného života.

Z posledních let připomínáme básnické sbírky Láska přes eSeMeS (2015) a I cu suzu cu a jiné písně (2020). Je spoluautorem monografie 100 let českého sportu: 1918–2018 (2018), jež doznala několika dotisků a obdržela prestižní Prémii Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Rovněž se podílel na kompendiu Historický vývoj státní regulatoriky v oblasti sportu v České republice od roku 1918 (2021). S kladnou odezvou se setkal i jeho projekt 100 let české státnosti ve Středočeském kraji, kde vyšla autorovi obsáhlá encyklopedie se stejnojmenným názvem (2018). Napsal předmluvu k monografii Praha mosty spojená (2020) a je spoluautorem největšího česko-slovenského encyklopedického pětidílného projektu Dějiny sebevědomí – Diplomaté bez pasu, Rodinné stříbro a Zlatý poklad (zbývající díly se připravují k vydání).

Odarčenkovy statě najdeme v řadě odborných časopisů (Slavia, Literární měsíčník, Moderní obec, Veřejná správa, Ruský jazyk a literatura, Nová rusistika, Slavica litteraria aj.). Zajímavostí je, že je i autorem současné české sloky Rakouské císařské hymny.

Po desetiletí působí jako poradce osobnostem a orgánům veřejné správy, kde publikuje pod jménem svých klientů i pod vlastním jménem.