-
O povaze vědy: fenomenologie
Krizový vývoj kultury minulého století klade otázky, které nemají jednoznačnou odpověď. Edmund Husserl spatřuje příčinu krize Evropy ve ztrátě víry v tradiční hodnoty a těch kulturních institutů, které jsou jejím jednotným pramenem. Fenomenologie má být návratem ke kořenům evropského duchovního života, k původní filosofické a vědecké tradici. Nástrojem
-
O povaze vědy: Novokantovství
Ve vývoji filosofie minulých dvou století měly rozhodující význam otázky: Co to vlastně je vědecké poznání? Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda? Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm? Novokantovští filosofové si tyto otázky kladli v druhé polovině 19. století a
-
Obraz vědy ve filosofii 20. století
Studie se zabývá analýzou povahy vědy ve filosofických koncepcích minulého století. Autor vychází z toho, že dynamika kultury ovlivňuje postavení vědy, posuny v jejích společenských rolích, strukturu (jazyk, logiku, metodologii), život vědecké komunity. Proměna kulturního prostoru, jehož součástí věda je, zakládá početné obrazy vědy. Autor srovnává něko
-
Vzdělání a extremismus
Extremismus jako vzdělávací riziko. Organizovaná intolerance. Jak se dělá a jak se čte extremistický text? Protipředsudková cvičení. Vyprávění o nebohém drakovi a hodné ježibabě. Extremista není jako my, je jiný, je to nepřítel, vůči kterému se můžeme semknout, svou jinakostí nám umožňuje, abychom zároveň s odmítáním toho, co dělá on, odhalovali to, co