-
Boj o pohraničí
Neblaze proslulá paravojenská formace – Sudetoněmecký dobrovolnický sbor – vznikla a působila v česko-německém pohraničí během dramatického podzimu 1938. Teroristické, sabotážní a diverzní akce freikorpsu měly ve spojení s masivní propagandou sloužit Hitlerově zahraniční politice jako nástroj ovlivňování veřejného mínění, zastrašování českého obyvatelst
-
-58%-69%
Mata Hari z Chebu
Československá zpravodajská služba (2. oddělení hlavního štábu Československé armády) byla ve třicátých letech minulého století pověstná svou vysokou profesionalitou a výkonností. Když se v roce 1933 dostali v sousedním Německu k moci nacisté, a v tom samém roce se v ČSR etablovala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta (později Sudetoněmecká stran
-
Pohraniční pitaval
Pohraniční pitaval volně navazuje na knihu Vraždy v pohraničí (2018). Také v „pitavalu“ dává autor kriminální případy (tentokrát nejen vraždy), ke kterým došlo v česko-německém pohraničí, do dobových souvislostí společenských a politických. Některé z případů, vzhledem k jejich specifičnosti, autor uvozuje právnickými a kriminalistickými zásadami a závěr
-
Souřadnice smrti
V pravdě neuvěřitelný příběh, který se – rozčleněn na jednotlivé případy – odehrával v letech 1928 až 1935, a který je zapsán v dějinách české kriminalistiky. Z hlediska práce bezpečnostních úřadů však nejen pochvalně. Vrah po léta unikající spravedlnosti, nevinně podezřívaní a věznění lidé, tragédie pro celé rodiny. Otázky viny, podlosti, malichernosti
-
Šumavská odysea
Publikace se zabývá historií šumavské hranice v letech 1948–1949 a je rozdělena do dvou částí stejného rozsahu. V první z nich jsou zaznamenány příběhy několika známých osobností, jež zde hranice úspěšně překročily (Ferdinand Peroutka, Eliška Hašková Coolidge…), dále zde autor líčí přestřelky mezi emigranty a strážci hranic a zabité z obou táborů. Druhá
-
Vraždy v pohraničí
Autor vydal v Nakladatelství Epocha dvě knihy, v jejichž titulech bylo slovo „pohraničí“: Boj o pohraničí a My, hoši z pohraničí. Projevilo se tak nejen autorovo tu menší, tu větší zakotvení v místech při česko-německé hranici, ale hlavně jeho zájem o lidi, události a souvztažnosti, jež jsou (nebo byly) pohraničí vlastní, charakterizovaly je a zase jím