Porážka stavovského vojska v bitvě na Bílé hoře v listopadu 1620 zásadně změnila osudy českých zemí. Následovaly popravy, konfiskace, náboženský útlak i rozsáhlá emigrace. Za těmito převratnými událostmi se však skrývaly stovky osobních dramat, příběhů odvahy, ctižádosti, věrnosti i zrady, které se dál odvíjely ve víru třicetileté války. Sedlničtí z Choltic, Roupovci, Thurnové, Bruntálští z Vrbna, Žerotínové a další šlechtické rody se ocitly uprostřed zápasu, který dalece přesahoval hranice českého království. Někteří jejich příslušníci se Habsburkům otevřeně vzepřeli a po porážce povstání pokračovali v odporu z exilu či pod prapory cizích armád. Jiní usilovali o záchranu majetku, hledali cestu zpět do vlasti nebo se nakonec přiklonili k císařské straně…