Připravili jsme si pro vás výčet novinek z historie a literatury faktu. Naše nové tituly dozajista uspokojí jak náročné čtenáře, tak i ty, kteří si chtějí u knihy za dlouhých předvánočních večerů v klidu odpočinout.

---

Každodenní život 311. československé perutě RAF, bližší pohled na více jak pět desítek evropských etnik a jejich postupnou asimilaci, emocemi nabité příběhy životů žen odsouzených k pobytu za mřížemi, karibská krize, John Kennedy a Nikita Chruščov na pokraji jaderné zkázy, detailní přiblížení napjatých vztahů mezi bývalým Československem a Izraelem, i barvité vyprávění o díle, době a životu Václava Jelínka alias Slávy V. Jelínka. To vše a mnohem více naleznete na stránkách našich nejnovějších titulů.

Nad mraky

Kniha se zabývá obrazem každodenního života československých bombardovacích osádek (nejen) ve Velké Británii od založení 311. perutě až po konec války. Nezapomíná na bojové mise nad okupovanou Evropou ani nad moři a oceány, přesto její těžiště leží spíše v objevování toho, jak piloti, navigátoři a palubní střelci žili, co jedli, jak trávili volný čas a jak moc či jak málo jim přirostlo ostrovní království k srdci. Jejich hrdinství, pro ně většinou tak samozřejmé, se zde sráží se strachem a konečně se smrtí. Kniha by měla ukázat, že i ve válce existuje něco jako všední den a o hrdinství se nemusí vždy jen nahlas mluvit.

 

Etnika bez státu a regionální jazyky v Evropě

 

Kniha je koncipována jako soubor základních informací o aktuální situaci více než pěti desítek evropských etnik bez vlastního státního útvaru a užívajících regionální jazyky. Národy bez vlastního státu jsou mnohdy handikepovány, totéž se týká i mluvčích regionálních jazyků. Z politické praxe je ovšem zřejmé, že jen malá část z tisíců etnik světa může vlastní národní stát vytvořit.

Pětapadesát představených případových studií si blíže všímá minoritních etnických populací a regionálních jazyků z rozličných koutů Evropy. Cílem publikace je umožnit pohlédnout na evropský kontinent z jiné perspektivy, než bývá obvyklé. Jako určitý pandán a komparační materiál jsou představeny také tři příklady z jiných kontinentů.

Ženy za mřížemi

Některé peníze zpronevěřily. Některé kradly. Některé se podílely na loupežném přepadení. Některé vraždily. A některé zabily své děti...

Ženy, které spáchaly zločiny.

A teď za ně pykají v ženské věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou.

Za nimi se vydává spisovatel Petr Šámal, aby čtenáři otevřel okno do ženské duše, někdy ztýrané, jindy nic nechápající.

a tyhle ženy, které mají potřebu, aby jim někdo naslouchal, překvapivě upřímně osvětlují okolnosti, které je před mezníkem jejich života obklopily natolik děsivě, že nenašly jiné východisko než spáchat trestný čin.

Třináct osudných dnů

 

Karibská krize. Třináct dnů od 16. do 28. října 1962. Lidstvo se ocitlo pod bezprostřední hrozbou jaderné zkázy. Dramatické události, od nichž uplynulo šedesát let, zůstávají vážným varováním do současnosti. Autor v nové publikaci podává čtivou formou riskantní, proměnlivý a nejistý ráz krizové situace s jejími zvraty, záměrnými i náhodnými kolizemi a hrozbami z pozice síly. 

Kniha je výsledkem letitého bádání, jehož vydání se autor bohužel už nedožil.

 

 

Československo a Izrael v letech 1948–1967

Bilaterální vztahy Československa a Izraele v letech 1948–1967 lze popsat jako velmi dynamické, bohaté na události, a především značně reflektující události studené války. Zatímco období druhé poloviny čtyřicátých let 20. století se nacházelo ve světle nadstandardní míry přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi, kdy Československo mimo jiné významně přispělo ke vzniku nezávislého Izraele, během následujících let se situace diametrálně proměnila a vzájemné vztahy značně ochladly. Zásadní roli v tomto údobí sehrály politické procesy padesátých let v Československu, pro něž byl typický výrazný antisemitismus. Posléze se v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu Československo stejně jako většina států východního bloku jednoznačně přiklonilo na stranu arabských států. Napětí v československo-izraelských vztazích eskalovalo v červnu 1967, kdy Československo v reakci na události šestidenní války oficiální vztahy s Izraelem zcela přerušilo. Tento stav přetrval až do změny politického režimu v Československu v roce 1989.

Král českého braku

Václav Jelínek (1905–1967), který své romány podepisoval jako Sláva V. Jelínek a za nacistické okupace, kdy se „dal k Němcům“ pod jménem Willibald Yöring, byl fenoménem české brakové literatury let dvacátých až čtyřicátých. Byl neuvěřitelně plodný: během své spisovatelské kariéry vydal přes stovku „děl“, jejichž obsah sahal od „červené knihovny“ po dobrodružství všeho druhu. Oživované mrtvoly, oplodňování žen semenem z oběšenců, krysy požírající lidi… Notná dávka perverze Jelínka „proslavila“ tak, že jeho knihy jsou dnes cenným sběratelským artiklem – právě pro svou neuvěřitelnou stupiditu a dekadenci. Za okupace Jelínek udával své spoluobčany a byl za to pak odsouzen na několik let do vězení. Ve vazbě sepsal jakousi svou obhajobu, která však nemohla být jiná, než jeho „slavná“ díla.  

---

---