Císařská politika
VYJDE 02/2022

Aleš Skřivan st.

Císařská politika
Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice v letech 1906–1914

2. vydání (přepracované)
vazba - vázaná s přebalem
160 x 240 mm, cca 500 stran + 16 stran barevné přílohy
ISBN / ISSN: xxx EAN: xxx
 
kniha ještě nevyšla

Vztah centrálních mocností, tedy Rakouska-Uherska a Německa, ovlivňoval zásadním způsobem evropskou i mezinárodní politiku v období před první světovou válkou, konkrétně mezi lety 1906–1914.  

Rok 1906 byl v publikaci pojat jako východisko především s ohledem na významné personální obměny na politické scéně habsburské monarchie. Zejména nástup barona Aehrenthala do funkce ministra zahraničí byl klíčovou změnou. První léta Aehrenthalova úřadování (1906–1908) patřila k relativně klidným údobím – dosud fungovala détente mezi habsburskou monarchií a Ruskem ohledně Balkánu. Zlomem se stala bosenská anekční krize v letech 1908–1909. Během ní Berlín jednoznačně opustil opatrný bismarckovský kurs vůči rakouské politice na Balkáně a poskytl Rakousko-Uhersku důraznou podporu v jeho sporu s Ruskem a Srbskem. Rusko utrpělo diplomatickou porážku, jejíž důsledky měly podstatný vliv na celkový vývoj mezinárodních vztahů až do první světové války. Další fáze, vymezená léty 1909–1912, přinesla ve vztahu Německa a Rakousko-Uherska podstatné změny. Nástup Kiderlena-Wächtera do funkce státního sekretáře německého Zahraničního úřadu v roce 1910 vedl k závažné změně přístupu Berlína ke spojenci. Kiderlen nebyl ochoten poskytnout podunajské monarchii jednostrannou podporu jejích akcí na Balkáně a usiloval o zlepšení vztahu k Velké Británii. Důsledky tohoto kurzu se projevily především v souvislosti s vývojem za balkánských válek (1912–1913), kdy Berlín jednoznačně preferoval spolupráci s Brity. Kiderlenova smrt na konci roku 1912 však v Německu otevřela cestu k opětné výraznější podpoře spojence. Tlak na Balkáně dal vzniknout hrozbě, že Rakousko-Uhersko bez podpory Německa ztratí postavení velmoci, či se dokonce v tísni obrátí k Dohodě. V Berlíně stále silněji působily obavy z mezinárodní izolace a Němci nechtěli riskovat ztrátu jediného spolehlivého spojence. Důsledkem byla na německé straně zřetelná snaha upevnit vzájemnou vazbu. Proto Berlín po sarajevském atentátu jednoznačně podpořil habsburskou monarchii… 



Mohlo by Vás také zajímat

V NAKLADATELSTVÍ BRZY VYJDE

ANEB NA CO SE TĚŠÍME

Copyright © 2002 - 2022 , Nakladatelství Epocha s.r.o.