V březnu 1919 se na milánském náměstí Piazza San Sepolcro shromáždilo několik desítek lidí v čele se zapáleným nacionalistou Benitem Mussolinim. Výsledkem byl vznik organizace nazvané Italské bojové svazky (Fasci Italiani di Combattimento). Na politické scéně se tak objevil nový fenomén – fašismus. Zpočátku malé a bezvýznamné hnutí získalo po třech letech v Itálii moc a v roce 1932 už Mussolini mohl sebevědomě vyhlašovat, že 20. století bude un secolo fascista – století fašismu. Ve třicátých letech 20. století se mohlo zdát, že měl pravdu. Různé národní odnože fašismu se objevily v každé evropské zemi, miliony lidí volili fašisty ve svobodných a demokratických volbách. Fašistická vize a slibovaný nový pořádek se mnohým zdály lákavé. Nedokázali ovšem rozpoznat nevyhnutelnou genocidní podstatu fašismu. Slovenský historik Jakub Drábik ve své knize objasňuje, co fašismus ve skutečnosti je, jak jej definovat, koho můžeme za fašistu označit, jak se fašismus navenek projevuje a také co z toho všeho vyplývá. Objasňuje motivaci i ideologii fašismu a vysvětluje, jak je možné, že miliony lidí lákání fašismu podlehly a žily, poslouchaly, pracovaly, obětovaly se, bojovaly a umíraly ve službách jedné z nejzhoubnějších ideologií lidských dějin. Na příkladu čtyř evropských zemí – Itálie, Německa, Velké Británie a Československa – znázorňuje, jak fungovala historická fašistická hnutí v meziválečném období, věnuje se ale také fašismu jako globálnímu fenoménu a popisuje, jak fungoval mimo Evropu. Nechybí ani aktuální kapitoly o vývoji fašismu po roce 1945 a též příklady toho, jak se projevuje fašismus ve 21. století a proč je jeho hrozba, bohužel, stále aktuální.

"Drábikova kniha reflektuje nejnovější vývoj v komparativních studiích fašismu, teoriích a chápání specifických hnutí. Je významná i tím, že věnuje značnou pozornost i poválečenému vývoji fašismu." - Roger Griffin