Nejsme normální. Nikdo normální by se nikdy nenechal nalejt k policii, ale my jsme extrém. Práce, co děláme, je špinavější než dvouhvězdičková štětka a za vrchol sociálního vyžití považujeme pozdravení se s někým, kdo si v posledních dvou hodinách nečistil zpod nehtů krev. Jsme PSZÚ – Policejní Sledovací a Zásahový Útvar (nebo taky Parta Slizkých Zkurvených Úchylů – což je vzhledem k tomu, že mezi námi jsou sériový vrah, pedofil, žhář, sadistka, nerd a další hříčky přírody, tak nějak přesnější). Vrána k vráně sedá – a my jsme hejno bílých vran. Neměli nás hledat, neměli nás najít, ale hlavně si neměli myslet, že jim tohle může projít! Je jedno, že jde o sektu převtělujících se telekinetiků, my totiž přicházíme s tou největší opthalmo-stomatologickou lekcí všech dob – oko za oko, zub za zub.
Tomáš , Dolní Vilémovice
20.září 2023
VULGÁRNÍ, ÚCHYLNÉ, VTIPNÉ, CELKOVĚ DOBRÉ Tanec papírových draků jsem si opět vybral na základě recenzí v rámci objevování českých autorů. V prvních chvílích jsem měl pocit, že si autor chce čtenářský obdiv získat řadou vulgarismů. Nicméně jsem tomu dal šanci a začetl se. Kniha popisuje velmi zvláštní policejní oddíl, který má za úkol věci, které se oficiálně dělat nesmí. Zjednodušeně řečeno, např. likvidaci těch, co jsou vinni, i když soudy,za pomoci jejich kont, si to nemyslí. Oddíl je složen z individuí, která jsou sice úchylná, ale něčím jiným výjimečné. Sledujeme několik akcí, několik úmrtí členů a několik příběhů jich samých. Nakonec se kdosi pokusí celkem úspěšně jednotku vyvraždit a kniha dostane zcela nový nádech. Kniha se četla velmi dobře. I přes řadu vulgarit. Zjednodušeně řečeno. Dobrý scénář ke špatnému americkému akčňáku. Kdo má rád netradiční mluvu, akcí, krev a střelbu přijde si na své.