Řadit:
Strana:

V nabídce máme 35 knih odpovídající(ch) Vašim požadavkům.

NOVINKA
SKLADEM
249 Kč 187 DO KOŠÍKU
NOVINKA
SKLADEM
259 Kč 194 DO KOŠÍKU
SKLADEM
399 Kč 299 DO KOŠÍKU
SKLADEM
269 Kč 202 DO KOŠÍKU
SKLADEM
215 Kč 161 DO KOŠÍKU
SKLADEM
369 Kč 277 DO KOŠÍKU
SKLADEM
199 Kč 149 DO KOŠÍKU
SKLADEM
169 Kč 127 DO KOŠÍKU
SKLADEM
475 Kč 356 DO KOŠÍKU
SKLADEM
275 Kč 206 DO KOŠÍKU
SKLADEM
299 Kč 224 DO KOŠÍKU
SKLADEM
359 Kč 269 DO KOŠÍKU
NOVINKA
SKLADEM
Prodané vítězství
249 Kč 187

Málokterá válka byla tak zbytečná jako tzv. třetí svatá válka za italské sjednocení v létě 1866. Jablkem sváru bylo Benátsko a Jižní Tyrolsko, „zbytky“ bývalého rakouského Lombardsko-benátského království patřícího stále císaři Františku Josefu I., po nichž toužil první král sjednocené Itálie Viktor Emanuel. Protože v předcházejících válkách s Rakušany dostaly jeho armády vždy na frak, bez silného spojence na zisk těchto území nemohl ani pomyslet. A právě s tím kalkuloval pruský první ministr Bismarck, toužící pro změnu konečně sjednotit Německo.

V zamýšleném střetu vyhradil Bismarck své místo i Itálii snící nejen o vyhnání Rakušanů z Benátek, ale i po tom stát se po vzoru starého Říma vládkyní ve Středozemním moři. Itálie zaměstná část rakouské armády, což Prusům umožní vyřídit její druhou část. Italové chtěli válku a vítězství, aby se konečně zařadili mezi prvořadé evropské mocnosti. Jenže by to nesměli být Italové. A tak přišla série porážek, u Custozy, v Dolomitech i na moři u ostrova Vis (Lissa). Ale nakonec Viktor Emanuel přeci jen dosáhl svého, protože František Josef již předem prostřednictvím francouzského imperátora přenechal Benátky Itálii, ať už válka dopadne jakkoli…

Více Informací
NOVINKA
SKLADEM
Válka v Arktidě
259 Kč 194

Známý autor literatury faktu v osmém svazku edice Polozapomenuté války přibližuje méně známé kapitoly druhé světové války – bojové operace v arktické oblasti. Odehrávaly se v letech nejstrašnější světové války, která dokázala, že naše planeta je již malá pro kohokoliv, a slovu globální dala poprvé děsivý význam. Zprávy o povětrnostní situaci v „kuchyni evropského počasí“ v Grónsku či na Špicberkách měly tehdy pro válčící strany cenu zlata, respektive krve letců a námořníků jejich armád. Právě letectvo a námořnictvo potřebovaly kvalitní meteorologické zprávy jako sůl, a tak se sněhem a ledem pokryté oblasti studené a nehostinné Arktidy staly dějištěm malé, víceméně utajené, ale veskrze důležité války, která však měla nemalý vliv na velké válečné operace, jakými byly například spojenecká invaze v Normandii v červnu 1944 nebo německý útok v Ardenách v prosinci 1944.

Více Informací
SKLADEM
Krve po kolena
399 Kč 299

„Byla bitva, byla, tam u Solferina, teklo tam krve moc, krve po kolena…," zpívalo se u nás před sto padesáti lety. Italská bojiště byla vždy místy, kam generálové z Vídně rádi posílali pluky a prapory z českého království. Válka v roce 1859, v níž se rozhodovalo o sjednocení Itálie, je toho dokladem.

Komu co řekne například Magenta? Toto městečko, v němž nesl velkou tíhu bojů rakouský I. armádní sbor z Prahy, znají co do jména alespoň výtvarníci jako odborný termín pro barvu krve. Anebo Melegnano? Toto malé město bránil proti dvěma francouzským armádním sborům jediný pluk, a to z Písku. Ostatně „jedenáctý písecký“ měl v této válce největší ztráty z celé rakouské armády. Bitva u italského Solferina v červnu 1859 byla do rakousko-pruského krveprolití u Hradce Králové v roce 1866 druhou největší po bitvě národů u Lipska (1813). Itálii se poté otevřela cesta ke sjednocení a Prusko pochopilo, že Rakousko je natolik slabé, aby bylo možné otevřít otázku sjednocení Německa vedoucí k Hradci Králové.

Na tuto válku mezi francouzsko-piemontskou koalicí na jedné straně a Rakouskem na straně druhé se tehdy vzpomínalo všude, protože „tam u Solferina“ zůstalo nemálo Čechů a Moravanů. A také jejich krev a utrpení se podílely na vzniku Červeného kříže, jehož založení několik málo let poté bylo inspirováno právě obrovskými počty zraněných na obou stranách bojujících armád.

Více Informací
SKLADEM

Tak jako se Waterloo stalo v obecném povědomí synonymem pro porážku, Lepanto – námořní bitva Osmanů s benátsko-španělsko-papežskou koalicí vystupující jako tak zvaná Svatá liga – vstoupila do dějin jako „bod obratu“.
Byť se bojovalo na moři, nechyběli u toho ani čeští rytíři Řádu sv. Jana Jeruzalémského, johanité – pánové z Vartenberka a Házmburka. Byli to příslušníci tohoto řádu, kdo pár let před Lepantem obranou Malty zabrzdil osmanskou expanzi do západního Středomoří, kdo začal onen dlouhotrvající obrat od ústupu před militantním islámem k jeho zadržování, jež později přešlo v jeho zatlačování. Nikoli náhodou zdobí oltář kostela Panny Marie pod řetězem poblíž Karlova mostu v Praze obraz Karla Škréty věnovaný Lepantu. Je svědectvím o českém příspěvku v tomto „svatém boji“.

Více Informací
SKLADEM
O švestky a brambory
215 Kč 161

Navzdory zájmu české veřejnosti o vládu Marie Terezie je její poslední ozbrojený konflikt s Fridrichem II. Velikým o bavorské dědictví z let 1778–1779 dnes téměř neznámý. Příčin je vícero – válka netrvala ani rok, v jejím průběhu nebyla vybojována jediná bitva, o výsledku nerozhodli generálové na bojišti, nýbrž diplomaté u kulatého stolu, a vojáci se více než válčení věnovali shánění potravin, zejména brambor a švestek. Odtud také pramení přízvisko „bramborová válka“ či „válka o švestky“. Přesto si tento střet zaslouží, aby byl připomenut, a to nejen kvůli desítkám tisíc obětí, ale také s ohledem na skutečnost, že vojenské operace se odehrály téměř výhradně na území Čech, Moravy a Slezska. Cílem předkládané monografie je proto komplexní analýza této války v širším kontextu evropských i světových dějin.

Více Informací
SKLADEM
Posledních sto dnů
369 Kč 277

Každé velké drama má své finále, své osudové vyvrcholení. Nebylo tomu jinak ani se závěrem druhé světové války na evropské půdě. Odpočítáme-li od data německé kapitulace (8. květen 1945) sto dnů nazpět, ocitneme se na přelomu ledna a února 1945. Byl to čas, kdy si hitlerovci mohli připomínat dvanácté výročí nástupu k moci. Slibovali tehdy mocnou "tisíciletou říši". Nyní už z ní zbývaly jen trosky, ale stále se toho ještě mnoho dělo, především umíraly na frontách i v zázemí statisíce lidí. Posledních sto dnů války je v tomto unikátním knižním projektu čtivě zmapováno fakty, analýzami, každodenními zajímavostmi, silnými lidskými příběhy i pozoruhodnými fotografiemi.

Více Informací
SKLADEM
Tábor ve stínu Osvětimi
199 Kč 149

Vyhlazovací koncentrační tábor Osvětim-Březinka je známý z řady publikací i osobních a písemných svědectví těch, kteří kruté věznění přežili. Na krakovském předměstí Plaszów, jen několik desítek kilometrů od Osvětimi, byl však v roce 1943 zřízen mnohem méně známý koncentrační tábor. Odhaduje se, že tam bylo zastřeleno kolem 8000 obětí, především Židů. Pro další tisíce vězňů se stal Plaszów přestupní stanicí do zmíněné Osvětimi, Mauthausenu, nebo Gross-Rosenu.
S Krakovem je úzce spojen příběh Oskara Schindlera, v ghettu ve čtvrti Podgórze pobýval s rodiči budoucí slavný režisér Roman Polanski, plaszówským táborem prošel i pozdější „lovec nacistů“ Simon Wiesenthal. Setkáme se i s dalšími postavami obyvatel Krakova a jejich osudy, například s Polákem Tadeuszem Pankiewiczem, kterému se podařilo vést v ghettu lékárnu a tamním Židům s nasazením života pomáhal. Seznámíme se i s velitelem tábora Amonem Goethem, jemuž vězni říkali „kat z Plaszówa“.
Vojáci Rudé armády nalezli 20. ledna 1945 na místě tábora z velké části jen pustou plochu. Dodnes zůstaly zbytky židovského hřbitova a Předpohřebního domu, apelplac, neblaze proslulý Šedý dům a v křoví stopy táborových baráků. Monumentální památník i prostý kříž s trnovou korunou připomíná všechny, kteří nepřežili.

Více Informací
SKLADEM

Dramatický životní příběh první ženy v historii naší armády, která dosáhla nejvyšší vojenské hodnosti - plukovnice v záloze. Válečné zkušenosti získala již v letech 1937–1938 jako příslušnice čs. lazaretu J. A. Komenského během občanské války ve Španělsku. Po nacistické okupaci republiky unikla ilegálně do Polska a později do Sovětského svazu. Jako jedna z prvních se v roce 1942 přihlásila do nově vznikající čs. vojenské jednotky v Buzuluku. Sloužila jako lékárnice 1. čs. samostatné brigády, zúčastnila se všech bojů od Kyjeva přes Duklu až po osvobození Slovenska. Patřila také mezi první čs. ženy, kterým byla v roce 1944 propůjčena důstojnická hodnost. V padesátých letech byla na základě vykonstruovaných obvinění zatčena a více než dva roky vězněna. Nezatrpkla však a po své rehabilitaci patřila jako významná a respektovaná odbojářka mezi aktivní členy Čs. svazu protifašistických bojovníků.

Více Informací
SKLADEM
Francie proti Evropě
475 Kč 356

O Velké francouzské revoluci či o Napoleonovi a jeho bitvách toho víme mnoho. Revoluční války, které Francie vedla v letech 1792 až 1802 jsou ale nepříliš známé téma. Krátké pasáže či pouhé zlomkovité zmínky o válkách, vedených proti evropským monarchiím, najde dosud český čtenář pouze rozptýlené v souhrnných dílech i kratších statích o Velké francouzské revoluci nebo Napoleonu Bonapartovi.

Publikace je pokusem o ucelenější nástin vojenských dějin celého období a svou koncepcí nabízí celkovou a zároveň napoprvé přijatelně podrobnou orientaci v průběhu těchto válek. Soustředí se na popis vojenských operací a základní charakteristiku významných střetnutí na všech frontách, po vedlejší linii se stručně a v nezbytné míře snaží postihnout též jejich mezinárodně-politický kontext i důležité aspekty desetiletého vývoje francouzské armády přednapoleonského období.

Více Informací
SKLADEM
Ta zatracená skála
275 Kč 206

„Ještě nikdy na poli lidského konfliktu nedlužilo tolik lidí tak mnoho tak malé hrstce,“ prohlásil po letecké bitvě o Británii Winston Churchill. A přesně totéž platí o hrstce rytířů a dalších příslušníků johanitského řádu, usazených na Maltě, které dnes známe spíše jako „maltézské rytíře“. Spolu s několika stovkami dobrovolníků a žoldnéřů a několika tisíci obyvateli tohoto kamenitého ostrova, ležícího ve Středozemním moři na polovině cesty z Afriky do Itálie či z Blízkého východu do Španělska, zastavili v létě 1565 pokus desátého sultána Osmanské říše Sulejmana I. zahájit boj o „zlaté jablko“, o Věčné město. Rytíři nebojovali jen o vlastní existenci, ale i o budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v mešity a ti křesťané, kteří přežijí a nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.

Více Informací
SKLADEM
Viva Cuba Libre
299 Kč 224

Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost. Vyšel dokonce vstříc některým ekonomickým požadavkům kreolské elity, v politické oblasti však nehodlal ustupovat a výsledkem bylo anexionistické hnutí s programem připojení Kuby k USA. Tato hrozba přivedla Španělsko k novým slibům kreolské společnosti, aniž by je vláda v Madridu skutečně splnila. Výsledkem bylo povstání v říjnu roku 1868. Zasáhlo celou východní část Kuby a trvalo deset let. První válka za kubánskou nezávislost skončila vyčerpáním obou stran a kompromisem, který neuspokojil ani jednu ze stran. Stoupenci nezávislosti reagovali novým pokusem o povstání, Maličkou válkou, která rychle skončila jejich porážkou. Od začátku devadesátých let pak připravoval José Martí v americkém exilu další válku. Propukla v únoru 1895, a třebaže Martí padl hned na jejím počátku, nebylo Španělsko schopno stoupence nezávislosti po tři roky porazit. Válka zase znamenala rozvrat ekonomiky, který silně poškozoval obchodní zájmy Spojených států. Jejich tlak na Španělsko vedl ke krátké americko–španělské válce v roce 1898, jíž skončila španělská přítomnost na ostrově. Americký zásah tak ukončil třetí válku za kubánskou nezávislost způsobem, který výrazně poznamenal americko–kubánské vztahy po celé následující století.

Více Informací
SKLADEM
Sen o odplatě
359 Kč 269

Turecké nebezpečí a vývoj v Nizozemí patřily na počátku 17. století k nejdůležitějším událostem své doby, avšak pouze do okamžiku, kdy čeští protestantští stavové provedli roku 1618 defenestraci. Tato pražská demonstrativní reakce na snahu Habsburků o absolutismus, centralismus a rekatolizaci uvolnila mohutnou lavinu nahromaděných problémů v celé Evropě.
Tehdy začala třicetiletá válka – strastiplný konflikt, o kterém již bylo tolik napsáno. Na pozadí celoevropské válečné vřavy se odehrávalo velké množství dramatických událostí. Třicet let bitev, sporů, diplomatických jednání, intrik, porážek a vítězství si vybralo svoji daň. Každodenní boj o přežití zákonitě poznamenal smýšlení všech lidí v první polovině 17. století. V průběhu popisovaných let se transformoval jejich postoj ve společenském, politickém, ekonomickém, kulturním a v neposlední řadě také vojenském ohledu. Třicetiletá válka změnila Evropu.
Spletité události dějin třicetileté války se pro zjednodušení dělí na českou, falckou, dánskou, švédskou a francouzsko–švédskou fázi. S jejím krutým průběhem, velkými postavami neustále se přelévajících válečných střetnutí, nadějemi a s osudy českých, moravských a slezských emigrantů nás seznamuje nově pojaté barvité líčení neuskutečněného snu o odplatě.

Více Informací

V NAKLADATELSTVÍ BRZY VYJDE

ANEB NA CO SE TĚŠÍME

Copyright © 2002 - 2020 , Nakladatelství Epocha s.r.o.